25
Yesu Ɔpɛ Igbã I Mabitɛ Iweo Iso.
“I ɔwi gɔmɔ ame ne, Ɣaa sigarakaɖekɔ̃ aase lɛ ngbe. Ɔwi ɔwɛ̃ ame ne, mabitɛ iweo mawɛ̃ ɔsu ma sikaniɛ sɔ maasarɛgu ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ gɔ nto ɔkɔ ɔrɔ̃go. Mabitɛ iweo magbe ame ne, iru ɖe madzimifɔ fiɛ iru ana ɖe manɔgbadze. Madzimifɔ ɔsu ma sikaniɛ, ɣɛɛ maisu nnɔĩ mabua i sikaniɛ iso. Manɔgbadze ɣɛɛ ne, mato nnɔĩ i abui ame mabua i mmɛ mpia i ɔkaniɛ ame iso. Gɔ ɔrɔ̃go kɔdze ɔgbikama ku iba ɔso ne, mabitɛ ɔtsɛ sirɛ itua kere ne marɛ sirɛ ne.
“Lɛ kasɛ̃ ndɛ̃ ne, kulu ɔsia sɔ, ‘Ɔrɔ̃go kɔdze ɔɔba ɔ̃abo ne miba miasarɛgu wũ!’
“Mabitɛ iweo ɔɖuɖu ɔta, ne mayara ma sikaniɛ ne. Ne madzimifɔ to maɣere manɔgbadze sɔ, ‘Mitã bo mi nnɔĩ kɛkɛĩ alasɔ bo sikaniɛ ka sinyi.’
“Ne manɔgbadze ɔɣere ma sɔ, ‘Ooɣo! Bo nnɔĩ iibaɣo bo gu mi inyɔ ne mikɛlɛ mma nto marɔdɛ̃ kɔrɛ miaɣa.’
10 “Ku marui kere ne, ɔrɔ̃go kɔdze ɔba ɔ̃abo. Mabitɛ iru ma nɣɛ masia wũ ɔsiai wũ makɛlɛ ɔrɔ̃go kakɔkɔ̃ kere ne masɛ̃ kayogodɔ̃ ne.
11 “Ne kama ne, mabitɛ dzimifɔ iru mamɔ ɔba maabo, ne makpere sɔ, ‘Tete! Tete! Sese bo!’
12 “Ne ɔrɔ̃go kɔdze ɔtã ma mmuai sɔ, ‘Ooɣo! Loiɣe mi!’ ”
13 Ne Yesu ɔwirigu ma igbã sɔ, “Ne ɔso midzuɛ̃ so alasɔ miiɣe iyi ɣee ɔwi gɔ ame loaba.
Kumɛgɔ Boala Ara Wa I Ɣaa Ɔsu Ɔpia Bo I Nrɔɔ̃ Ame Kukaakɔ.
14 “Ɔwi gɔmɔ ame ne, Ɣaa sigarakaɖekɔ̃ aase lɛ ngbe. Ɔwi ɔwɛ̃ ame ne, ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ to ɔkɛlɛ ɔri dzoroa, ne ɔso ɔkpere ɔ̃ maɖabo ɔsu ɔ̃ karana ɔpia ma i nrɔɔ̃ ame. 15 Ɔtã ma ɔbiara i ma ɔle kanya. Ɔwɛ̃ ne, ɔtã wũ sikã sikoto iru, ɔwɛ̃ ana ikoto inyɔ fiɛ ɔwɛ̃ ana ɔkoto ɔwɛ̃ fiɛ ɔrui ɔkɛlɛ ɔri. 16 Ɔɖabo gɔ lofɔ ikoto iru ɔkɛlɛ ɔsɛ ɔ̃afinikira nrɔɔ̃ i ɔ̃ sikã iso ɔna ikoto iru mama ɔsia i iso. 17 Ngbɔ ame ngɔ lofɔ ikoto inyɔ ana ɔsɛ ɔ̃ana ikoto inyɔ ɔbua ne. 18 Ɣɛɛ ɔɖabo gɔ lofɔ ɔkoto ɔwɛ̃ ne, ɔkɛlɛ ɔsɛ ɔ̃akuri iwo ɔsu makɔse sikã ɔkɔla.
19 “Ayi gbodzoo kama ne, makɔse ɔba sɔ si ɔba ɔ̃akigu ma i siko ame ɔnyɔ nnɛ maɔna masia. 20 Ɔɖabo gɔ lofɔ sikã ikoto iru ɔsu sikoto iru nɛ ɔna ɔsia i iso ɔbɔ. Ɔɣere makɔse sɔ, ‘Tete, sikã ikoto iru atã me ɣɛɛ loɔna ikoto iru mama lobua iso.’
21 “Makɔse ɔɣere wũ sɔ, ‘Ɖafe, ɔɖabo sɛɛ gu nukuarese aɖe! Gɔ aɖe ɔnukuare i ara kosoi ame ɔso ne, loasu ara siare lopia i fɔ nrɔɔ̃ ame. Ba nagu me isoɣɔ!’
22 “Ɔɖabo gɔ matã sikã ikoto inyɔ ana ɔba ɔ̃abo, ne ɔɣɛ sɔ, ‘Tete, sikã ikoto inyɔ iɖe atã me, ɣɛɛ ne, nyɔ, loɔna ikoto inyɔ losia i iso.’
23 “Makɔse ɔɣere wũ sɔ, ‘Ɖafe, ɔɖabo sɛɛ gu nukuarese aɖe. Kumɛgɔ aɖe ɔnukuare i ara kosoi ame ɔso ne, loasu ara siare lopia-ɔ i nrɔɔ̃ ame. Ba nagu me isoɣɔ!’
24 “Ne ɔɖabo gɔ matã sikã ɔkoto ɔwɛ̃ ana ɔba ɔ̃abo ne. Ɔɣɛ sɔ, ‘Tete, loɣe sɔ ɔturi gɔ itɔ̃me mba ɔle aɖe. Asɛ asu aɖera i ngbegɔ aikpɛ̃, fiɛ asɛ asa ɔraɖui kanya i ngbegɔ aisa ɔraɖui. 25 Ne ɔso gɔ loto lonigã-ɔ ɔso ne, lokuri karɔ̃ losu fɔ sikã lobiara. Nya fɔ sikã i ngbe!’
26 “Ne makɔse ɔfɔ kanya sɔ, ‘Ɔɖabo lalaa gu dãdze aɖe. Aɣe sɔ nsɛ losu aɖera i ngbegɔ loikpɛ̃ fiɛ nsɛ losa ɔraɖui kanya i ngbegɔ loisa ɔraɖui? 27 Iyɔ be ɔso fiɛ aisu wũ sikã asɛ aasɛ i sikã kakɔlakɔ̃ sɔ si loba ne, loasɛ loafɔ sɛ̃ ku kusia?’
28 “Ne ɔ̃ ɔkɔse ɔɣɛ sɔ, ‘Mimɔɛ̃ sikã mifɔ i ɔ̃ kɔrɛ misu mitã ngɔ mba ikoto iweo.’ 29 Alasɔ ɔbiara gɔ mba ira ne, maatã wũ mabua ɔna isi gbodzoo, ɣɛɛ ngɔ nna kuira ne, kɛkɛĩ gɔ ame ɔba ne, maamɔɛ̃ mafɔ wũ iso. 30 Ɔɖabo gɔ nna kusia kukuwɛ̃ i ngbe ɣɛɛ ne, mifuĩdza wũ mipia i idududu ame ngbegɔ i kaku gu arɔĩ iɖo ikpa pia.
Ɔturi Awune Ɔbi Loaɣɛgu Kayiiso Ɔɖuɖu Atɔ̃me.
31 “Ɔwi gɔ i Ɔturi Awune Ɔbi aaba lɛ igara gu ɔ̃ makpabo ne, ɔto ɔ̃asɛ i ɔ̃ sigaraiyara iso. 32 Fiɛ kayiiso maturi ɔɖuɖu aaya i ɔ̃ katɔ̃. Mmɔ ɔ̃aɣɛ ma ame lɛ kumɛgɔ i ngɔ nto ɔɣedza masɛrɛ sɛ ɔɣɛ kutepuĩ gu masɛrɛrerɔ̃ ame ne. 33 Ɔto ɔ̃atã maturi bɔlɔlɔa ɔya i ɔ̃ kuɖearɔ̃ iso fiɛ malalaa ana aaya i ɔ̃ kubena iso.
34 “Ne igara aaɣere mma nɣɛ wũ i kuɖearɔ̃ iso sɔ, ‘Miba, mi ma i Tete ɔtã isobuɛ, miba miabo i sigarakaɖekɔ̃ ga maledza masɛ mi ta kayi karɔ̃kasɛkɔ̃ ame. 35 Alasɔ kukã ɔkpɛ̃ me, mitã me aɖera, ɔme ɔkore me, mitã me ndu lonɛ, loɖe ɔfɔ lobo mi, mifɔ me. 36 Minya me losɛ isɔ̃, mitã me arapia, gɔ lonyɛ ne, minyɔ me iso fiɛ gɔ mamɔɛ̃ me marara i iyo ne, miba minyɔ me.’
37 “Mmɔ i maturi bɔlɔlɔa aakarɛ wũ sɔ, ‘Bosate, ku mme ɔwi bonya-ɔ sɔ kukã to-ɔ botã-ɔ aɖera ɣee ɔme ɔkore-ɔ botã-ɔ ndu? 38 Ku mme ɔwi bonya-ɔ aɖe ɔfɔ aba bo kɔrɛ fiɛ bofɔ-ɔ ɣee asɛ isɔ̃ botã-ɔ arapia? 39 Ku mme ɔwi bonɔ sɔ ato anyɛ boba boaya-ɔ ɣee mamɔɛ̃-ɔ marara i iyo boba boaya-ɔ?’
40 “Mmɔ i igara aatã ma mmuai sɔ, ‘Ira biara nɛ miabara mitã manyii ma loire kuira i ngbe ne, mme mibara mitã.’
41 “Ne ka ɔ̃aɣere mma i ɔ̃ kubena iso sɔ, ‘Mirui me i kɔrɛ mi ma i Ɣaa ɔgbarĩ. Mikɛlɛ itɔkpe nɛ mapia masɛ Ɔbosam gu ɔ̃ makpabo fiɛ iisɛ inyi ame! 42 Alasɔ kukã ɔkpɛ̃ me, miitã me aɖera, ɔme ɔkore me, miitã me ndu. 43 Loba loabo mi lɛ ɔfɔ, ɣɛɛ miifɔ me, losɛ isɔ̃ miitã me arapia. Nto lonyɛ, miinyɔ me iso mamɔɛ̃ me marara i iyo miiba mianyɔ me.’
44 “Mmɔ maakarɛ wũ sɔ, ‘Bosate, ku mme ɔwi bonya sɔ kukã ɣee ɔme ɔkore-ɔ ɣee aɖe ɔfɔ ɣee asɛ isɔ̃ ɣee ato anyɛ ɣee arɛ i iyo fiɛ boibuai-ɔ?’
45 “Ne igara aatã ma mmuai sɔ, ‘Nto loɣere mi sɔ ira biara nɛ misɛ̃ sɔ miito mibara mitã manyii ma loire kuira i ngbe ne, mme miibara mitã!’
46 “Mmagbe ne, maakɛlɛ ngbegɔ inyɛwe iibaro inya fiɛ maturi sɛɛ ne, maakɛlɛ isoɣɔ nɛ loibaro inya ame.”