26
Ma Yudase Makpakpa Ɔsɛ Iti Ame Sɔ Maaɖoe Yesu.
Gɔ Yesu ɔɔɣɛ ara wagbe ɔɖuɖu ɔro ne, ɔɣere ɔ̃ marasuãdze sɔ, “Miɣe sɔ iɔkuti ayi anyɔ gɔ maaɖe Kukpi Ɔtakuwara Bo Iyi fiɛ maaɖi mme, Ɔturi Awune Ɔbi, matã mapɛ me mamatãra i kudziri iso.”
Masɔrɛdze makpakpa gu kaɖe makpakpa ɔsarɛ i Kayafa gɔ nɖe masɔrɛdze ɔkpakpa pelepele iyo. Ne masɛ iti ame sɔ maamɔɛ̃ Yesu i iwɛrɛ ame maaɖoe. Ɣɛɛ maɣɛ sɔ, “Boiba bara ne ku iyi ɔɖewi, si iiɖe ngbɔ kulu to kuaba.”
Masɔla Yesu Nnɔĩ I Betania.
Gɔ Yesu ɔsɛ Betania ne, ɔsɛ ɔrɛrɛ̃ gɔ marɔ Simon, fiɛ ɔnyɛ ɔnyɛrɛtɛa ɔnya iyo. Gɔ Yesu si ɔto ɔɖe ara ne, ɔrɔ̃go ɔwɛ̃ ɔbɔ nnɔĩ mɛ nsɛ mifɔrɛ̃ kɔrɔ̃kɔrɔ̃ fiɛ mipia i ita inɔĩbui ame ɔba ɔ̃afere wũ iti.
Gɔ marasuãdze ɔnya nnɛgbe ne, ikpɛ̃ ma sikpã. Ne mato makarɛ sɔ, “Be nɖe karanina gagbe? Tee maawo nnɔĩ mɛgbe ɔrɔdɛ̃ ku kuɣa siare masu sikã matã mawɛrɛba!”
10 Yesu ɣe nnɛ mato maɣɛ, ne ɔɣere ma sɔ, “Be ɔso mito miɖaa wũ? Ira sɛɛ iɖe ɔbara ɔtã me. 11 Mawɛrɛba to maawe i mi kɔrɛ ɔwi biara, ɣɛɛ mme ne, loito loawe i mi kɔrɛ ɖaa. 12 Ɔrɔ̃go gɔgbe nnɔĩ mɛ ɔsɔla me ngbe ne, ɔ̃ɔledza me ɔtã ibiara. 13 Ne ɔso nto losia ita lotã mi sɔ, kakɔi biara ga maaɣɛ Itɔ̃me Bielea nɛgbe ne, maasu nnɛ ɔbara ɔtã me ngbe manyigi wũ ala.”
Yuda Iskariot Ɔfɔ Sikã Sɔ Ɔ̃aɖi Yesu Ɔtã.
14 Ne ɔ̃ marasuãdze iweo-inyɔ ndɛ̃ ɔwɛ̃ gɔ marɔ Yuda Iskariot ɔkɛlɛ masɔrɛdze makpakpa kɔrɛ, 15 ɔsɛ ɔ̃akarɛ ma sɔ, “Be miatã me si loɖi Yesu lotã mi?” Ne ɔso maka sikãfudza abi sitɛ matã wũ. 16 Ita i ɔwi gɔmɔ ame ne, Yuda ɔtsɛ ɔri sɛɛ gɔ iso ɔ̃aki fiɛ ɔ̃aɖi Yesu ɔtã ma ibie.
Yesu Gu Ɔ̃ Marasuãdze Ɔɖe Kukpi Ɔtakuwara Bo Iyi Aɖera.
17 I iyi ɖeakatɔ̃ nɛ iso masɛ maɖe Boɖoboɖo Gɔ Loita Iyi ne, marasuãdze ɔba maakarɛ Yesu sɔ, “Lɛ ato abie sɔ bowa Kukpi Ɔtakuwara Bo iyi aɖera botã-ɔ?”
18 Ne ɔpia ma ɔrɛrɛ̃ ɔwɛ̃ kɔrɛ i ɔmagɛ̃ ame ɔɣere ma sɔ, “Miɣere wũ sɔ, ‘Ratedze sɔ, “Wũ ɔwi ɔɔɣo, gu wũ marasuãdze aaɖe Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera i fɔ iyo.” ’ ” 19 Marasuãdze ɔbara lɛ kumɛgɔ i Yesu ɔɣere ma, ne mawa Kukpi Ɔtakuwara Bo aɖera ne.
20 Gɔ kutsuɛ ɔɣo ne, Yesu gu ɔ̃ marasuãdze iweo-inyɔ ɔsɛ i karɔ̃ matsɛ aɖera iɖe. 21 Ɔwi gɔ mato maɖe ara ne, Yesu ɔɣere ma sɔ, “Nto loɣere mi sɔ mi ndɛ̃ ɔwɛ̃ to ɔ̃aɖi me ɔtã.”
22 Itɔ̃me nɛgbe ɔɖaa marasuãdze, ne mato makarɛ wũ isia isia sɔ, “Bosate, loɣe sɔ iiɖe mme ato. Bɛrɛ mme ɔɖe?”
23 Yesu ɔɣere ma sɔ, “Ngɔ nto ɔpiagu me kɔrɔ̃ i irɔi ame ɔɖe loaɖi me ɔtã. 24 Ɔturi Awune Ɔbi to ɔ̃akpi lɛ kumɛgɔ i Ɔko Sekelea ɔɣɛ ɔsɛ, ɣɛɛ ndzo miɖe mitã ngɔ loaɖi wũ ɔtã. Si maiɣe ɔnyiiɔ kɔra ne, ilɛ wũ iɖo!”
25 Ne Yuda gɔ loɖi wũ ɔtã ɔtara kanya ɔkarɛ sɔ, “Ratedze, loɣe sɔ iiɖe mme ato lo?”
Ne Yesu ɔɣere wũ sɔ, “Fɔ nto aɣɛ.”
Maɖe Bosate Aɖera Tsɔra.
26 Ɔwi gɔ masi mato maɖe ara ne, Yesu ɔsu boɖoboɖo, ne gɔ ɔpɛ Ɣaa siba i ɔ̃ iti ne, ɔsu ɔtã ma ɔɣɛ sɔ, “Mifɔ miɖe, wũ sosina i ngbe ne.”
27 Ne ɔsu ndã ikɔi ne, gɔ ɔpɛ Ɣaa siba i ne iti ne, ɔsu ɔtã ma, ɔɣere ma sɔ, “Mifɔ minɛ. 28 Wũ ima nɛ nto isia ita i Ɣaa ndamu ɣɛtɛ iso ne, ima nɛ mafere i karɔ̃ itã maturi gbodzoo akpi isu itsɛ. 29 Nto loɣere mi gbaã sɔ loisibanɛ ndã gbɔgbɔɔgbɔ iyi nɛ loanɛgu mi miɣɛtɛ i wũ Ɔse sigarakaɖekɔ̃.”
30 Ne gɔ maka kuka male Ɣaa ne, mabɔrɛ makɛlɛ Nnɔĩ Adziri Kube iso.
Yesu Ɔɣɛ Ɔsɛ Sɔ Petro To Ɔ̃asɛ̃ Wũ.
31 Ne Yesu ɔɣere ma sɔ, “Kasɛ̃ gagbe ne, mi ɔɖuɖu to miatere minyua me, ikuti wũ ɔnɔwɛ̃, alasɔ Ɔko Sekelea ɔɣɛ sɔ,
‘Ɣaa to ɔ̃aɖoe masɛrɛkɔdze
fiɛ ɔ̃ masɛrɛ aasame.’
32 Ɣɛɛ si loɔta lobɔrɛ i makpise ame ne, nto loaɖe mi katɔ̃ lokɛlɛ Galilea.”
33 Petro ɔtara kanya sɔ, “Si matsɔra ɔɖuɖu aatere maɣɛ-ɔ kɔra ne, mme loibatere loɣɛ-ɔ lonya ɖa!”
34 Ne Yesu ɔɣere Petro sɔ, “Si makɔkɔ aaɖi kanya nɔme ne, ato aasɛ̃ me ikpɛ itɛ sɔ aiɣe me.”
35 Petro ɔtã mmuai sɔ, “Si inya sɔ loakpigu-ɔ kɔra ne, loibasɛ̃-ɔ lonya ɖa.” Marasuãdze tsɔra ana ɔɣɛ ngbɔ ame.
Yesu Ɔkparama Kayi I Getsemane.
36 Yesu gu ɔ̃ marasuãdze ɔrui makɛlɛ ngbegɔ marɔ sɔ Getsemane, ne ɔɣere ma sɔ, “Misɛ i ngbe si lokɛlɛ mmɔ loakparama kayi.” 37 Ɔkɔ Petro gu Zebedeo mabi inyɔ, ne ɔtsɛ so imararã iti ikpakpa ne. 38 Ɔɣere ma sɔ, “So to sima me ta wũ ɔtu ame gɔ loɔro ɔfɛ̃, misɛ i ngbe si midzuɛ̃gu me.”
39 Ne gɔ ɔkɛlɛ katɔ̃ kɛkɛĩ ne, ɔkɔlɛ ɔfu i karɔ̃ ɔkparama kayi ɔɣɛ sɔ, “Tete, si ialɛ ne, tã inyɛwe ɔwi gɔgbe si ɔta ɔwara me! Ɣɛɛ ne, iiɖe wũ kuɖɔɛ, nnɛ i fɔ aɖɔɛ si abara.”
40 Gɔ ɔkpese ɔba marasuãdze itɛ mamɔ kɔrɛ ne, ɔnya sɔ maɔrɛ sirɛ, ne ɔɣere Petro sɔ, “Ne ɔso miibawo me ɔsɛ ɔdzuɛ̃gu bidɛ ɔɖɔwũ ɔwɛ̃? 41 Misɛ mila miɔdzuɛ̃ si mikparama kayi si miibabo i ilainyɔ ame. Siwarã ɣɛ teteree, ɣɛɛ siturina ɔɔfɛ̃.”
42 Yesu ɔledza ikɛlɛ isɛ iakparama kayi iɣɛ sɔ, “Tete, si aibasɛnɛkɛ̃ra ikɔi nɛgbe aɖi me iso iɖo sɔ loanɛ ne, bara fɔ kuɖɔɛ, ne iiɖe wũ kure.”
43 Gɔ ɔkpese ɔba ne, ɔnya sɔ marasuãdze ɔɔrɛ sirɛ, ala sirɛ to si mɔɛ̃ ma. 44 Yesu ɔrui i ma kɔrɛ ɔsɛ ɔ̃aledza kayi ikparama iɣɛ atɔ̃me wamɔ ame.
45 Ɔkpese ɔba marasuãdze kɔrɛ fiɛ ɔɣere ma sɔ, “Mikpese mirɛ mito miwarã? Minyɔ ɔwi ɔɔɣo, maɔɖi Ɔturi Awune Ɔbi mapia makpibaradze i nrɔɔ̃ ame. 46 Mita si borui! Minyɔ, miɔnya ngɔ nto ɔɖi me ɔtã.”
Ma Yudase Ɔmɔɛ̃ Yesu.
47 Yesu ɣɛ ɔto ɔɣɛ ara wagbe fiɛ Yuda gɔ nɖe marasuãdze iweo-inyɔ ɔwɛ̃ ɔba ɔ̃abo. Ɔsɛgu maturi gbodzoo ma i masɔrɛdze makpakpa gu kaɖe makpakpa ɔpia fiɛ mato atekpe gu kudziriku. 48 Ngɔ loɖi wũ ɔtã ɔɣere ma sɔ, “Ngɔ minya sɔ loya fiɛ lofiɔ̃ irɛkpo ne, ɔ̃ ɔɖe ne, mimɔɛ̃ wũ!” 49 Yuda ɔsɛ tiĩ ɔkɛlɛ Yesu kɔrɛ, ne ɔya wũ ɔɣɛ sɔ, “Isobuɛ itã-ɔ, ratedze.” Ne ɔfiɔ̃ wũ irɛkpo ne.
50 Ne Yesu ɔɣere wũ sɔ, “Wũ ɔlaa nnɛ ɔso aba ne, tã ipɛ-ɔ siwa si abara ne!”
Ne mma i Yuda sɛgu ɔbore mabo Yesu fiɛ mamɔɛ̃ wũ teteree ne. 51 Mma nsiai Yesu mmɔ ɔwɛ̃ ɔɖi ɔ̃ itekpe ɔtu masɔrɛdze ɔkpakpa pelepele ɔɖabo kutsue.
52 Ne Yesu ɔɣere wũ sɔ, “Pia fɔ itekpe i ɔyuɛ ame ala mma ɔɖuɖu nsɛ masu atekpe i maturi iso ne, atekpe kanya maakpi. 53 Bɛrɛ miiɣe sɔ loawo wũ Ɔse ɔbiɛ ɔkpere ɔluwɛ̃ ɔsese me Ɣaa makpabo kpakpɛ̃dze akuri aweo-anyɔ ɔbɔrɛgu i kato? 54 Ɣɛɛ si iiba ngbɔ ne, nnɛ matsɛrɛ masɛ i Ɔko Sekelea ame iibaba i ne ame.”
55 Ne Yesu ɔkarɛ maturi gbodzoo mamɔ sɔ, “Be ɔso fiɛ miaba miamɔɛ̃ me ku apɛmi gu kudziriku lɛ yukukpe loɖe? Gɔ iyi biara lopia i isɔrɛyo nto lote ara ne, be ɔso miimɔɛ̃ me? 56 Ɣɛɛ nwagbe ɔɖuɖu ɔba i ne ame sɔ nnɛ i kanyamaɖidze ɔtsɛrɛ i Ɔko Sekelea ame aaba i ne ame.” Ne ɔ̃ marasuãdze ɔɖuɖu ɔrui matere maɣɛ wũ ne.
Maɣɛgu Yesu Atɔ̃me.
57 Mma lomɔɛ̃ Yesu ɔkɔ wũ makɛlɛgu Kayafa iyo ngbegɔ i mmara matedze gu kaɖe makpakpa ɔsakanya. 58 Petro ɔsiai ma kamakama ɔsɛ ɔ̃abo sɔrɛdzekpakpa pelepele kakpataku ame. Ɔsɛ ɔ̃asɛ i madzuɛ̃se kɔrɛ sɔ si ɔnyɔ kumɛgɔ i ira biara aakɛlɛ i katɔ̃.
59 Masɔrɛdze makpakpa gu matɔ̃meɣɛdze ɔɖuɖu ɔbie itɔ̃me nɛ maanyi masia Yesu iso fiɛ maaɖoe wũ. 60 Ɣɛɛ maina kuiwɛ̃ atoa sɔ maturi gbodzoo ɔba maala mila masia wũ iso.
Kama ne, marɛrɛ̃ inyɔ mawɛ̃ ɔba, 61 ne maɣɛ sɔ, “Ɔrɛrɛ̃ gɔgbe ɔɣɛ sɔ, ‘Loabiɛ Ɣaa isɔrɛyo loledza ne itsue i ayi atɛ ame.’ ”
62 Sɔrɛdzekpakpa pelepele ɔta ɔya ɔɣere Yesu sɔ, “Nwa ɔɖuɖu mato maɣɛ ne, ana kuira aaɣɛ i wã iso?” 63 Ɣɛɛ Yesu ɔma kanya kpa.
Ne sɔrɛdzekpakpa pelepele ɔledza iɣɛ sɔ, “I Ɣaa iyere ame ne, nto lokã ndamu lotã-ɔ sɔ, ɣere bo si fɔ nɖe Kristo gɔ nɖe Ɣaa Ɔbi.”
64 Ne Yesu ɔtã mmuai sɔ, “Aĩ, ngbɔ iɖe ne. Ɣɛɛ nto loɣere mi sɔ ita i kiniɔ ne, mito mianya Ɔturi Awune Ɔbi gɔ ɔsi i Ɔlesate kuɖearɔ̃ iso fiɛ ɔto ɔba i adɔdɔ ame!”
65 Gɔ ɔɣɛ ngbɔ ne, sɔrɛdzekpakpa pelepele ɔkɛ ɔ̃ awu ne ɔɣɛ sɔ, “Mmusuo! Maɖansiɛ kumawɛ̃ iisinya bo. Mi ɔɖuɖu ɔnɔ mmusuo itɔ̃me nɛ ɔɣɛ! 66 Nda minya?”
Ma ɔɖuɖu ɔtã mmuai sɔ, “Ikote sɔ ɔ̃akpi!”
67 Matua minyatu mafere wũ i katɔ̃, mapɛ wũ, fiɛ mma lopɛ wũ sirɔ̃ta 68 to maɣere wũ sɔ, “Gɔ fɔ nɖe Kristo ne, ɣere bo ngɔ lopɛ-ɔ!”
Petro Ɔsɛ̃ Sɔ Ɔ̃iɣe Yesu.
69 Gɔ Petro si i kakpataku ame mmɔ ne, sɔrɛdzekpakpa pelepele ɔɖaborɔ̃go ɔwɛ̃ ɔba ɔ̃aɣere wũ sɔ, “Fɔ wũ asiai Yesu gɔ lobɔrɛ i Galilea karɔ̃ iso.”
70 Ɣɛɛ Petro ɔsɛ̃ i ma ɔɖuɖu katɔ̃ sɔ, “Loiɣe nnɛ ato aɣɛ i ngbe.”
71 Ne ɔbɔrɛ ɔkɛlɛ ɔsɛ ɔ̃aya i kayogodɔ̃ ne. Ɔɖaborɔ̃go mama ɔnya wũ gɔ ɔɣɛ, ne ɔɣere marɛrɛ̃ ma nɣɛ i mmɔ sɔ, “Ɔ̃ wũ ɔsiai Yesu Nasaretse.”
72 Mmɔ ana Petro ɔsɛ̃ ɔɣɛ sɔ, “Lokã sɔ loiɣe ɔrɛrɛ̃ gɔmɔ!”
73 Iidzoro fiɛ marɛrɛ̃ ma nɣɛ i mmɔ ɔɣere Petro sɔ, “Fɔ wũ ma ndɛ̃ ɔwɛ̃ aɖe ala fɔ ikaɖe ɔɖi-ɔ itã!”
74 Ne Petro ɔɣɛ sɔ, “Lokã sɔ ɔnukuare nto loɣɛ! Ɣaa si ɔkpadzɛ̃ me kutsue si iiɖe gbaã iɖe sɔ loiɣe ɔrɛrɛ̃ gɔmɔ!”
Ɔluwɛ̃ ne, kɔkɔ ɔɖi kanya. 75 Ne Petro ɔnyigi nnɛ i Yesu ɔɣere wũ sɔ, “Si kɔkɔ aaɖi kanya ne, ato aasɛ̃ me ikpɛ itɛ sɔ aiɣe me.” Ne ɔso Petro ɔbɔrɛ ɔkɛlɛ inyamɔ ɔsɛ ɔ̃abiɛ kaku teteree.