5
Jerusarẽ põkõ rypyry
Jerusarẽ põkomo, ytotoko osema tõ ae!
Osenuhmatoko õmye xine!
Zupitatoko, osepekahtoh tao!
Zae ehtoh poko exikety toiro enẽko matou?
Ritonõpo omipona se, amonohkara exikety?
Toiro mokyro eneryhtao oya xine,
Jerusarẽ rypyry korokãko Ritonõpo mana.
“Ritonõpo eahmãko ynanase,” ãko matose repe.
Yrome ajohpe rokẽ matose.
Amonohkara tõmiry omipona exiketõ zupĩko Ritonõpo mana.
Typipohse mexiatose eya
yrome otato pyra mexiatose;
takurihmose mexiatose eya,
yrome enetuputyry se pyra mexiatose.
Putupyra exiketõ sã mexiatose,
oorypyrykõ rumekary se pyra mexiatose.
 
Mame osenetuputyase: “Tuaro pyra exiketõ rokẽ moro sã mã toto.
Mokaro ajoajohpe sã mã toto.
Ise Ritonõpo ehtoh waro pyra mã toto.
Inyripohpyry waro pyra roropa mã toto.
Seromaroro tamuximãkomo a ytõko ase oturuse imaro xine.
Mokaro puhko zuaro mã toto ise Kuesẽkõ ehtoh poko,
Ritonõpo nyripohpyry waro roropa mã toto.”
Yrome Tosẽkõme Ritonõpo turumekase eya xine porehme,
Aomiry omipona se pyra mã toto.
Morara exiryke reão a itu htae tosekasẽme exĩko mã toto;
kaikuximo ona poe toto esekãko,
reoparatu tõ otonẽnõko pata põkõ esekase.
Itũtarykohtao pata poe tosekasẽme exĩko mã toto iirypyrykõ tuhke exiryke,
tuhke Ritonõpo turumekase roropa eya xine.
 
Ynara ãko Ritonõpo, ekaropõko:
“Oty katohme ypoetory tõ rypyry korokãko ha?
Turumekase ywy eya xine.
Imehnõ neponãmary eahmãko mã toto, ajohpãkomo.
Ypoetory tõ tonahpase ya, tuesapare toto ehtoh pona.
Yrome imehnõ poko toehse toh nexiase,
imeimehnõ poko exiketõ maro toehse toto.
Kawaru sã kure tynahpase ahtao, imehnõ poko se yronymyryme typãnary pyty poko penetãko nexiase toto.
Zae pyra oya xine mokaro wãnopyryhtao ya moro poko?
Zae pyra oya xine tuãnohse Izyraeu tõ porehme iirypyrykõ emetakame?
10 Oepetõkara enehpõko ase anarykatyã uwa zoko tõ akohtohme,
yrome emero porehme onenahkapopyra exĩko ase.
Jomi poe uwa amoriry tõ kararahnõko oepetõkara mã toto moro amoriry tõ ykyryryme pyra exiryke.
11 Yrypome toehse Juta tomo Izyraeu tõ maro jarao, imehnõ neneryme.
Towokase ywy eya xine.
Ywy Ritonõpo oturũko ase.”
Typoetory tõ Izyraeu rumekãko Ritonõpo mana
12 Mame Ritonõpo poetory tõ a ajohpe Ritonõpo tokarose. Ynara tykase toto:
— Ritonõpo kypoko xine pyra mana. Popyra ehtoh onenehpopyra mã ynororo kuãnohtohkõme: etonatoh onenehpopyra mana, omise konõto ehtoh onenehpopyra roropa mana.
13-14 Urutõ poko ynara ãko mã toto: “Tyryrykaneme rokẽ mã toto, typoe xine rokẽ oturũko mã toto Ritonõpo omi poe pyra.”
Ynara tykase Ritonõpo Imehxo Exikety ya:
— Jeremia, ourũko ase mokaro poko morara karyke eya xine. Jomiry rĩko ase apoto samo, tũtãko õtary ae. Mokaro apotopokõme sã exĩko mã toto, tyahkasẽme exĩko mã toto.
15 Etako pahne Izyraeu tomo, ynara ãko Ritonõpo mana:
— Ywy, Ritonõpo ahno enehnõko ase moino etonatohme amaro xine. Ahno jamihme exiketomo, pakatokomo, tyoro omiry ae oturuketomo. Aomiry onenetupuhpyra matose ipunaka. 16 Mokaro soutatu tõ orẽpyra mã toto; typyrekõ ke ahno wõko mã toto, ipyno xine pyra toexirykõke. 17 Anapyrykõ enahnõko mã toto otupikõ ao, omũkurukõ oẽxirykõ roropa etapãko mã toto. Oekykõ, kaneru tomo te, pui tõ roropa õnõko mã toto. Anarykatyãkõ epery enahnõko mã toto, uwa tomo te, fiku tõ roropa. Apatarykõ pahnõko isoutatu tõ mana tapuruse toto ahtao ro apuru konõto ke, topu risẽ ke, õsewomatohkõme mekaroatose repe.
18 — Yrome ywy, Ritonõpo ynara ãko ase oya xine, morara ahtao ro oenahkapopyra xine ase. 19 Mame ekaroporyhtao oya oty katohme morara tyripose Ritonõpo a, ynara ãko mase, Jeremia: “Ritonõpo turumekase oya xine exiryke, imehnõ neponãmary toahmase oya xine ononorykõ po; seromaroro imehnõ poetoryme exĩko matose imehnõ nonory po.”
Typoetory tõ enaroximãko Ritonõpo
20 Ynara tykase Ritonõpo:
— Jako pakomotyã enaroximako, Juta tõ zuruko: 21 Otato ehtoko tuaro pyrahme sã exiketomo, amarokomo, tonure matose repe, yrome onenepyra matose, typanare matose repe, yrome otato pyra matose. 22 Ywy ase Ritonõpo Oesẽkomo. Oty katohme juno pyra hmatou? Oty katoh tykytyky kara hmatou jẽpataka? Isawã rine tuna konõto ehpiryme jũme onymotyẽkara ehtohme. Tuna konõto osemãko, yrome tosae tũtara mana; pohkane tõ aryryãko reão sã repe, yrome ytopyra mã toto tosarykõ poe. 23 Yrome amarokõ Izyraeu tõ putupyra exiketõ sã matose, ywy, Oesẽkõ omipona se pyra matose, kurumekatose. 24 Okurohtao xine ynara kara mexiatose: “Kurehxo kyya xine exiry Ritonõpo Kuesẽkõ omipona kuahtao xine, konopo enehpõko mana konopo oehtoh toehse ahtao, eina etyhpyryme ahtao te, eina exipyra ro ahtao roropa. Kurehxo kyya xine exiry Ritonõpo Imehxo Exikety zuno kuahtao xine, jeimamyry ae rokẽ tykyrysã apoitoh enehpõko mana.” 25 Yrome zae pyra oexirykõke tapiakase matose morohne kurã winoino, kurãkõ anapoipyra matose popyra oexirykõke.
26 — Popyra exiketõ nae ypoetory tõ rãnao. Tarãpa rinanõ sã mã toto torõ tõ apoitohme repe; yrome ahno apoitoh rĩko mã toto. 27 Torõ tõ apoitoh pehme tyriry sã urakanakety a, moro sã tytapyĩkõ pehme mõkomo ke tomatonanohse aexityã ke. Morara exiryke orẽpyra mã toto, tytineruke roropa, 28 tupune mã toto, kure tynahpase roropa mã toto. Popyra toto ehtoh enahpyra mana; poetõpo tõ onewomara mã toto, oty kara mã toto jamihme pyra exiketõ osanumary eneryhtao tyya xine.
29 — Yrome ywy mokaro wãnohnõko ase moro pokoino, epehmapõko ase inyrityã emetakame. Ywy, Oesẽkõ oturũko ase. 30 Popyra ehtoh konõto exĩko sero nono po seromaroro: 31 Urutõ kõ ajohpe oturũko mã toto. Mame oturuketõ takorehmase ahtao eya xine ypoetory tõ esẽme osekarõko mã toto. Morara ehtoh ypoetory tõ zamaro mana. Yrome otara tyrĩko toh nae serara tõtyhkase ahtao?