10
Yésụ gelé ꞌyịmɨkása e sokó doa gbre
(Lúrú kpá Márɨko 3:13-19, Lúka 6:12-16)
1 Zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, íꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ógóóyó bɨcayi lomo e kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị ndíyá e kɨ́e zɨ́ye.
2 Ba ịrị ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa gbre (12) ní. Simúna bɨ ngíti ịrịa kpá Pétero ní, kɨ́ lúnduné Andiríya, Yakóbo wotị́ Zebedị́ya, kɨ́ lúnduné Yiwáni,
3 nda Phị́lịpo, kɨ́ Batilimáyo, Tóma kɨ́ Matáyo ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ, Yakóbo wotị́ Alafáyo, nda Tadéyo,
4 kɨ́ Simúna Zíloto, kɨ́ Yụ́da bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Keriyóta bɨ iꞌbí ngbángá Yésụ ní.
Yésụ kasa ꞌyịmɨkása e sokó doa gbre
(Lúrú kpá Márɨko 6:7-13, Lúka 9:1-6)
5 Sɨmɨ bɨ Yésụ kasa ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé ndéré ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní wá, togụ́ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Samáriya e ní kpá wá.
6 Ídísé ndéré ꞌbe ꞌbɨ Isɨréle e gɨ zɨ́a oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo.
7 Zɨ́se úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne Ngére doyé.’
8 Zɨ́se sị́kpị ꞌyị ndíyá e kpá kɨ́ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. ꞌYị ga bɨ kɨ́ sámá royé ní, zɨ́se yéme sanáye, zɨ́se ógóóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e. ꞌYị e ndanɨ́ íꞌbí éyị́ zɨ́se gɨ ro moko máa née wá gɨ zɨ́a máíꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́se gbékpị́ne.
9 Sɨmɨ mɨndérése, ndásé ꞌdíꞌbi késị́ wá,
10 ndásé gbawá ꞌdíꞌbi yata bongó e kɨ́ éyị́ sịndị́ e zɨ́se sɨmɨ kombo, ndásé kpá gbawá ꞌdíꞌbi ngbángbá. ꞌYị ga bɨ ásé ndéré méngị moko zɨ́ye née nɨyí lúrú bi kacɨ́se.
11 “Gara togụ́ do ꞌbe bɨ ógụsé go sɨmɨ a ní, zɨ́ ngúru mị́ngị́ ꞌbe ꞌdíꞌbi sée sɨmɨ sụmụ yá, ídíse ꞌdúꞌdu ore, ásé nda fú ndéréókpó.
12 ꞌBe bɨ ógụsé go sɨmɨ a ní, ídísé íꞌbí mandá ore.
13 Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ sụmụ, ídísé íni ini zɨ́ Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ye ore. Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée wá, úndru esé née idí ídíáká zɨ́se.
14 ꞌYị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ sụmụ gɨ ro úwú ledre ga bɨ ógụsé kɨ́e zɨ́ye ní wá ní, ídísé ụ́ꞌbụ́ómo ꞌbụrụ bɨ ro sịndị́se ní cịkị ore gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí asinɨ́ goó gɨ rosé.
15 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌdoꞌdó ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo Lomo ꞌdoꞌdo yée sɨmɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní emene gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ úwú ledre gɨ tarasé ní.
16 Ásé ídí dongará bɨsinyí ꞌyị e íri káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ dongará máárára e mị́ngị́ye ndaá ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, komosé idí ídí rosé, zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámáne.
17 “Ídísé kpá bándá rosé gɨ zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e, nɨyí ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, zɨ́ye ꞌdóꞌdo sée.
18 Ásé ídí zɨ́ye káa zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị e kpá kɨ́ mɨngburoko ngére e gɨ ro zɨ́ye ꞌdécị ngbanga rosé. Ábuwá ásé go ndéré ꞌdódo ledre amá zɨ́ye kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
19 Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go yá, ndásé sómụ́ ledre kɨ́dí, ásé ndéré úku a ba ya ꞌdíya wá. ꞌDówụ́ Lomo nɨ úkuíꞌbí ledre ne zɨ́se úku a.
20 Ásé ndị́sị úku dụụ́ éyị́ bɨ ꞌBụsé Lomo nɨ ndị́sị úkuíꞌbí a zɨ́se sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne ní.
21 “Karanée ngíti géyị ꞌyị e nɨyí íꞌbí ngbángá lúnduyé e kɨ́ lémịyé do úfu yée, zɨ́ ngíti géyị ꞌbụmɨowụ́ e méngị a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e kpá kenée, zɨ́ owụ́ e ídíye okó ro ꞌyị ndíki yée do úfu ꞌyị ndíki yée gɨ zɨ́ye.
22 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí karanée sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní. Yée bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá zɨ́ye tóroyé ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó ní, Lomo nɨ karanée íꞌbí trịdrị zɨ́ye.
23 Togụ́ ꞌdoꞌdonɨ́ sée sɨmɨ gara bɨ ásé sɨmɨ a gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé ꞌdódo ledre amá ore ní, ídísé ngásá sɨmɨ ngíti a. Mááyí ndáꞌbaógụ ꞌdiya ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́se kɨ́ gámá lící rosé kenée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e mbá kɨ́ úku ledre amá zɨ́ ꞌyị e.
24 “ꞌYị bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́a ní, romo ené do ꞌyị ꞌdódo ledre wá. Kpá kenée ꞌyị ꞌbɨ moko romo ené do mongụ́ ꞌyị ené wá.
25 Káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́se kpá manda esé ní, ídísé ówo a kɨ́dí nɨyí ndólo sée Belezabụ́bụ káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo máa ní gɨ zɨ́a mááyí mongụ́ ꞌyị esé.
26 “Ndásé éré ꞌyị ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị láráse gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní wá. Lomo ili ídísé ꞌdódo ledre ené e za mbá zɨ́ ꞌyị e bɨkéṛị́ a ndaá lóꞌbo wá.
27 Ledre ga bɨ mɨꞌdódo yée zɨ́se kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra ní ídísé ózoógụ yée zɨ́ kadra zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e úwú yée mbá.
28 Ndásé éré ꞌyị ga bɨ nɨyí úfu lá dụụ́ gbékpị́ rosé, utúasánɨ́ óto sị́lị́ye ro trịdrịsé wá ní wá. Ídísé éré ngịrị Wo bɨ nɨ ụ́cụ kụṛụꞌbụsé nyé ku phoꞌdụ ní.
29 Mɨnzéré owụ́ solụ́ e, ledreyé ndaá owóowó wá, ꞌyị nɨ úgú yée ꞌdényé gbre dụụ́ kɨ́ giníya kị́éꞌdo. Lomo bɨ otoogụ yée ní, ili ené zɨ́ye úyuyé lá sɨkala wá gɨ zɨ́a owo yị́ ené yée mbá bú.
30 Lomo owo ledre gɨ rosé bú bɨlámáne, gba bị dosé olo yée kékị́éꞌdo mbá.
31 Ndásé éré ngịrị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ dụụ́ úfu gbékpị́ rosé ní wá, ledresé nɨ zɨ́ Lomo owóowó rómo do gbékpị́ éyị́ trịdrị e mbá.
32 “ꞌYị ga bɨ erénɨ́ ngịrị wá, togụ́ toronɨ́ ngị́rị úku ledre fúó zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí yée nɨyí ꞌyị amá e yá, mááyí úku ledreyé zɨ́ Babá komo ere kpá fúó kɨ́dí, maꞌdíi nɨyí tɨ́ ꞌyị amá e.
33 Togụ́ asinɨ́ gɨ romá gɨ zɨ́ komo ꞌyị e yá, mááyí kpá ási gɨ royé kóꞌdụ́ Babá bɨ komo ere ní kɨ́dí ndanɨ́ eyé ꞌyị amá e wá.
34 “Ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí bɨ máógụ ba ledre e nɨyí ídí mbá bɨlámáye ní wá. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, mɨmbéꞌdeyé nɨ ndị́sị ídí phoꞌdụ zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ úfu ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.
35 Ngíti géyị
“ ‘owụ́ yaꞌdá e nɨyí zíngi ro ꞌbụyé e kɨ́dí ꞌbụyé ṇguṇgunɨ́ ledremá gɨ ro ꞌdíya.
Zɨ́ owụ́kará e méngị a zɨ́ mbágáye kpá kenée gɨ zɨ́a bɨ mbágáye ṇguṇgunɨ́ ledremá ní.
Kará ꞌbe e nɨyí méngị a kpá kenée zɨ́ tetéye e.
36 Ledre née ꞌdodo go kɨ́dí, okó nɨ ógụ ro ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre amá go ní cịkị gɨ zɨ́ ꞌyị ené e gɨ ꞌbe.’
37 “Togụ́ ꞌyị oto ꞌbú ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e rómo domá yá, ꞌyị née utúasá ené ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma wá.
38 ꞌYị bɨ utúasá ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené íꞌbí roné kɨ́e zɨ́ ꞌdoꞌdó kɨ́ umbu gɨ romá wá ní, utúasá ídí káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma wá.
39 Togụ́ ꞌyị ya née ṇguṇgu ledremá wá káa bɨ ezeokóma e nɨyí úfu née yá, sɨmɨ bɨ ufunɨ́ wo go ní, ndiki trịdrị bɨ za fí ní wá. Togụ́ ezeokóma e ufunɨ́ ꞌyị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledremá ní yá, nɨ ndiki trịdrị bɨ za fí ní.
40 “Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi sée sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị amá e ní, ꞌyị née ꞌdiꞌbi kpá máa go. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi kpá babá go gɨ zɨ́a kasaogụ máa ne.
41 Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi nébị sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ Lomo kasaogụ wo ne ní yá, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ye ndro kɨ́ nébị maꞌdáa. Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi ꞌyị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní sɨmɨ sụmụ, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ye ndro kɨ́ ꞌyị máa née.
42 Ndaá kpá lá dụụ́ née wá, togụ́ ꞌyị iꞌbí iní zɨ́se éwé a gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní yá, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́a.”