9
Yésụ yomo ngíti oꞌdo bɨ nɨ mɨgịgị́ṛị́ ní
(Lúrú kpá Márɨko 2:1-12, Lúka 5:17-26)
Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba, ꞌdógụ bi ndéréne sɨmɨ gara bɨ ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ní. Nda go ꞌbe íri, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ị́mbị́ógụ ngíti owụ́phɨṛangá bɨ nɨ mɨgịgị́ṛị́ ní zɨ́a kɨ́ gbagbara. Zɨ́ Yésụ owo a kɨ́dí ꞌyị ga gére née owonɨ́ go ya née nɨ útúásá yómo wo. Zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa ídí ódó mɨmbéꞌdeyị́, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
Geré zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ị́nyịyé úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Uku sinyi ledre go, otoasá roné go kɨ́ Lomo.”
Tɨ́ lá zɨ́ Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé née, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mɨmbéꞌdesé nɨ gɨ zɨ́a bɨsinyíne kenée ní ꞌdi? Wo be ꞌdi nɨ née mɨꞌdiyíne zɨ́ma úku a, ‘Máótoómo lúyú ledre eyị́ go,’ togụ́ mbú, ‘Ị́nyịógụ mu ꞌdága tónó gámáyị?’ Tɨ́ lá gɨ ro zɨ́se ówo a kɨ́dí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e do sogo káṇgá ona,” zɨ́a úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ ba kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdíꞌbi gbagbara eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.” Tɨ́ maꞌdíi zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné ndáꞌbané ꞌbe. Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lurúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Lomo bɨ iꞌbí rokoꞌbụ kenée zɨ́ ꞌyị e ní.
Yésụ ndólo Matáyo
(Lúrú kpá Márɨko 2:13-17, Lúka 5:27-32)
Káa zɨ́ bɨ Yésụ nɨ go mɨndéréókpóne ní, zɨ́a ndíki ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Matáyo sɨmɨ mákɨtabu nɨ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ, Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí lódụ́ kacɨ́ma,” Zɨ́ Matáyo útúne do kacɨ́ a.
10 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí go zɨ́ Matáyo ꞌbe kɨ́ ꞌyị ené e do bi éyị́ mɨánu ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị luyú e, ógụyé zɨ́ye ndị́sị ánu éyị́ kɨ́ Yésụ nda kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga. 11 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụye úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga gére née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mongụ́ ꞌyị esé ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kpá kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
12 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre ba ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ndíyá ndaá roa wa ní gamásoꞌdo ené dokotóro wá, tɨ́ lá ꞌyị ndíyá e ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo dokotóro ye. 13 Tɨ́ lá ndérésé mu zɨ́se gámásóꞌdo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Lomo uku kɨ́dí, ‘Máíli ídísé ídí ꞌyị ówo ledre kɨ́ ꞌyị e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌdáná éyị́ esé e wá.’+ Gɨ zɨ́a máógụ amá gɨ ro bɨlámá ꞌyị e wá, yị́ ené gɨ ro bɨsinyí ꞌyị e.”
Nduꞌyúnɨ́ Yésụ gɨ ro ledre órụ́ taraꞌyị
(Lúrú kpá Márɨko 2:18-22, Lúka 5:33-39)
14 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yiwáni Babatị́za ní ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, zée kɨ́ Farụsáyo e ndịsịzé órụ́ tarazé, tɨ́ lá ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé tarayé wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
15 Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị ga bɨ nderénɨ́ ófụ́ kára, mɨkánda adrúgu nɨ dongaráye ní, lerị́ mengị yée wá. Lerị́ nɨ méngị yée sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ wo gɨ dongaráye go ní.
16 “Ngíti a, ꞌyị utúasá ị́cị́ ꞌdụ́tụ uṇgú bɨ ro kuṛú bongó ní kɨ́ mɨkánda a wá. Mɨkánda bongó née nɨ ngụ́rógụ́ zɨ́a lálalófo kuṛú a née kɨ́ mongụ́ uṇgú. 17 Kpá kenée, ꞌyị e utúasánɨ́ lótó leꞌyị́ sɨmɨ kuṛú ndoko wá. Togụ́ lotónɨ́ yá, leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ geré zɨ́ kuṛú ndoko née ndóko ené zɨ́ leꞌyị́ kúkúónzó roné bi. Idínɨ́ lótó leꞌyị́ sɨmɨ mɨkánda ndoko gɨ ro zɨ́ ndoko e kɨ́ leꞌyị́ ídíye mɨbándáye.”
Yésụ yomo kára ꞌyị ndíyá
(Lúrú kpá Márɨko 5:21-43, Lúka 8:40-56)
18 Cịkị ore, zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ógụ útúne gbrị kóꞌdụ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Nyị́ma otoomo ꞌdówụ́ne go cakaba, ógụ aka óto sị́lị́yị doa gɨ ro zɨ́a ómoné.” 19 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye zɨ́ oꞌdo née ꞌbe.
20 Sɨmɨ mɨndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ kára kɨ́ ndíyá ꞌbɨ kará e roné sɨmɨbi doa goó sokó doa gbre (12) ụkụ́ wá, ógụné gbóo sogo Yésụ do ꞌdíꞌbi tara bongó gɨ roa. 21 Zɨ́a úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Togụ́ máꞌdíꞌbi lá tara bongó bɨ roa née yá, romá nɨ éme.”
22 Geré zɨ́ Yésụ óyó roné lúrúndíki wo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Nyị́ma, ídí ódó mɨmbéꞌdeyị́, ṇgúṇgu ledre eyị́ yómo yị́ị go.” Maꞌdíi, geré zɨ́ ro kára née émené.
Yésụ yomo owụ́kára gɨ sɨmɨ umbu
23 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí ógụ kɨ́ ꞌyị ené e ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị née íri ní, kụꞌdụ́ nɨ ndị́sị úku ledre, mbụ́dụ́ nɨ ówụ́, 24 zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ólụ́ógụsé aka sága, owụ́kára ba uyu ené wá ꞌduꞌdu yị́ ené lá mɨꞌdúꞌdu.” Zɨ́ ꞌyị e útúye mbá kúgú a. 25 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e olụ́ogụnɨ́ gɨ ꞌdị́cị́ ini go mbá sága ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ne ndéré ꞌdíꞌbi sị́lị́ umbu, geré zɨ́a úrúne, do ị́nyịógụné ꞌdága. 26 Zɨ́ phanda ledre née áṇgané sɨmɨ gara e za mbá.
Yésụ likpí komo yaꞌdá e gbre
27 Sɨmɨ mɨndéréókpó Yésụ gɨ ore, zɨ́ yaꞌdá e gbre komoyé ndaá lódụ́ wo kɨ́ ṇgúṇgú royé zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, Bulúndu ngére Dawídi,* ídí ówo ledre zɨ́ze.”
28 Sɨmɨ bɨ nɨ goó za ꞌdị́cị́ ní zɨ́ yaꞌdá ga bɨ komoyé ndaá ba ólụ́ lódụ́ kacɨ́ a gị ꞌdị́cị́, zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ṇgúṇgusé go kɨ́dí mááyí útúásá likpí komosé?”
Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨɨ, ṇguṇguzé go kenée Ngére.”
29 Zɨ́ Yésụ óto sị́lị́ne ro komoyé zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gɨ zɨ́ ṇgúṇgu ledre esé mááyí yómo sée,” 30 zɨ́ komoyé tɨ́ likpíne. Zɨ́ Yésụ lórụ yée oꞌbụóbụ kɨ́dí, “Ndásé úku ledre bɨ máméngị zɨ́se née zɨ́ ꞌyị e wá.” 31 Abú kenée ndotó, tɨ́ lá bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ ore ní, zɨ́ye úku ledre née zɨ́ phanda a báyiné sɨmɨ gara e za mbá.
32 Kpá lá bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e nɨyí aka gɨ ro ólụ́ógụ ní, zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e ị́mbị́ógụ ngíti oꞌdo kɨ́ dokéké sɨmɨné odro gɨ zɨ́a wá zɨ́ Yésụ. 33 Nda sɨmɨ bɨ Yésụ ógóóyó dokéké née ní, oꞌdo bɨ kóo odro wá ní, zɨ́a geré tónó ódroné. Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị ga bɨ ore née zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ledre mengị aka roné zɨ́ze Isɨréle e ona kenée wá.”
34 Tɨ́ lá Farụsáyo e ya, “Satána iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́a ndị́sị ogóóyó dokéké e kɨ́e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ne.”
Lerị́ ꞌyị e mengị Yésụ
35 Zɨ́ Yésụ gámáne sɨmɨ gara kɨ́ ị́rịgbére ga bɨ ore ní, kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e eyé e, kɨ́ ndị́sị úku bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e nda kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị e gɨ do ṛị́kị́ ndíyá eyé e. 36 Sɨmɨ bɨ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdii ní, zɨ́ lerị́ye méngị wo gɨ zɨ́a ꞌyị ga gére née ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị láráye ꞌyị sáká yée ndaá, káa zɨ́ kábịṛị́kị bɨ ngárá mị́ngị́ye ndaá ní. 37 Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go nzíyiyé gɨ ro úwú ledre ꞌbɨ Lomo, tɨ́ lá sée ꞌyị ꞌdódo ledre maáge, éyesé wá. 38 Bɨ kenée ní, ídísé íni ini zɨ́ Ngére bɨ nɨ mị́ngị́ moko maꞌdáa ní, zɨ́a kásaógụ yata ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre kéye zɨ́ ꞌyị e mbá.”
+ 9:13 9:13 Uzíya 6:6 * 9:27 9:27 Bulúndu Dawídi: Yụ́da e owonɨ́ bú kɨ́dí nɨyí karanée ndíkiógụ Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi.