1 A říkal jim: “Amen, pravím vám, že jsou někteří ze zde stojících, kteří zajisté neokusí smrti, dokud neuvidí království Boží, přišlé v moci.” 2 A po šesti dnech vzal Ježíš Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl stranou na vysokou horu. A byl před nimi proměněn. 3 Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. 4 A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. 5 Petr na to Ježíšovi řekl: “Rabbi, je dobré, že jsme zde. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.” 6 Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili. 7 A objevil se oblak, který je zastiňoval, a z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.” 8 A náhle, když se rozhlédli, neviděli již nikoho s sebou, kromě samotného Ježíše. 9 A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10 Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená ‘vstát z mrtvých’. 11 A ptali se ho: “Proč učitelé Písma říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?” 12 On jim říkal: “Nejprve vskutku přichází Eliáš obnovovat všechny věci. Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen? 13 Avšak pravím vám, že Eliáš nejen již přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.” 14 A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Písma, jak se s nimi přou. 15 A hned všichni v zástupu, jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho. 16 I zeptal se jich: “O čem se s nimi přete?” 17 A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: “Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha. 18 Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a usychá. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli.” 19 On jim na to říká: “Ach, pokolení nevěrné, dokdy budu u vás? Dokdy vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.” 20 I přivedli ho k němu. Jakmile ho spatřil, ihned s ním ten duch zatřásl, a když spadl na zem, válel se a pěnil. 21 Ježíš se zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu to stává?” On řekl: “Od dětství. 22 Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.” 23 Ježíš mu řekl: “Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.” 24 Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: “Věřím, pomáhej mé nevíře!” 25 Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: “Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už nikdy do něho nevstupuj!” 26 Ten vykřikl a silně jím zatřásl a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. 27 Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal. 28 Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho o samotě ptali: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?” 29 Řekl jim: “Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].” 30 A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal. 31 Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: “Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho. A až bude zabit, po třech dnech vstane.” 32 Oni tento výrok nechápali, ale báli se ho zeptat. 33 A přišli do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: “O čem jste cestou hovořili?” 34 Oni však mlčeli, neboť cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší. 35 Posadil se, zavolal Dvanáct a říká jim: “Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník všech.” 36 A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; vzal je do náručí a řekl jim: 37 “Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, ne mne přijímá, ale toho, který mne poslal.” 38 Jan mu říkal: “Učiteli, viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.” 39 Ježíš však řekl: “Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo učiní mocný čin na základě mého jména, aby mohl brzy nato o mně promluvit zle. 40 Vždyť kdo není proti nám, je pro nás. 41 Neboť kdo by vám dal napít číši vody v tom jménu, že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.” 42 “Ale kdo by svedl k pádu jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něho lepší, kdyby mu byl přivázán velký mlýnský kámen kolem krku a byl hozen do jezera. 43 Svádí-li tě tvá ruka, utni ji. Lepší je pro tebe vejít zmrzačený do života, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně, 44 [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. 45 A svádí-li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe vejít chromý do života, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny, 46 [kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. 47 A svádí-li tě tvé oko, vyjmi ho. Lepší je pro tebe vejít jednooký do Božího království, než mít obě oči a být hozen do Gehenny, 48 kde jejich červ neumírá a oheň nehasne. 49 Neboť každý bude ohněm osolen [a každá oběť bude osolena solí]. 50 Dobrá je sůl. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl v sobě a mezi sebou si počínejte pokojně.”