1 Říkám však, že dokud je dědic nedospělý, ničím se neliší od otroka, ačkoli je pánem všeho, 2 ale je pod poručníky a správci až do času určeného otcem. 3 Stejně i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme zotročeni pod principy tohoto světa. 4 Když však přišla plnost času, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, 5 aby vykoupil ty, kteří byli pod Zákonem, abychom přijali [právo] synovství. 6 A protože jste synové, Bůh poslal do vašich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: “Abba, Otče!” 7 A tak už nejsi otrok, ale syn, a když syn, [pak] také Boží dědic skrze Krista. 8 Tehdy, když jste neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeností nejsou bohové. 9 Avšak nyní, když jste Boha poznali (spíše jste však byli poznáni Bohem), jak to, [že] se znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu začít otročit? 10 Dbáte na dny, měsíce, časy a roky! 11 Bojím se o vás, abych se snad pro vás [tolik] nenapracoval nadarmo. 12 Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já [jsem] jako vy. Nijak jste mi neublížili. 13 Víte, že jsem vám poprvé kázal evangelium ve slabosti těla; 14 a [vy] jste tou zkouškou na mém těle nepohrdli, ani jste [mě] neodmítli, ale přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše. 15 Jaké tedy bylo vaše štěstí? Vydávám vám svědectví, že kdyby [to bylo] možné, vyloupli byste si oči a dali mi [je]! 16 Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? 17 Horlivě po vás touží, [ale] nedobře; dokonce vás chtějí odloučit, abyste horlili pro ně. 18 Správné [je] však horlit v dobrém vždycky, a ne jen když jsem u vás. 19 Synáčkové moji, které znovu v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus, 20 chtěl bych být nyní u vás a změnit svůj hlas, neboť jsem nad vámi bezradný. 21 Povězte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem, nenasloucháte snad Zákonu? 22 Je přece napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho ze služky a druhého ze svobodné. 23 Ale ten ze služky se narodil podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení. 24 Je to jinotaj, neboť ty [ženy] jsou dvě smlouvy: jedna z hory Sinaj, rodící [své děti] do otroctví, a to je Hagar. 25 Tato Hagar je hora Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, [neboť] je se svými dětmi v otroctví. 26 Ale ten horní Jeruzalém je svobodný, a ten je matkou nás všech. 27 Je přece napsáno: “Raduj se, neplodná, která nerodíš; propukni v jásot a zvolej, [ty,] která nemáš porodní bolesti; neboť dětí opuštěné [je] mnoho, více než té která má muže.” 28 My jsme však, bratři, tak jako Izák, dětmi zaslíbení. 29 Ale jako tehdy ten narozený podle těla pronásledoval toho podle Ducha, tak [je to] i teď. 30 Avšak co říká Písmo? “Vyvrhni služku i jejího syna, neboť syn služky nebude dědicem se synem svobodné.” 31 A tak, bratři, nejsme dětmi služky, ale [dětmi] té svobodné.