11
1 Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme.
2 Díky ní [naši] předkové obdrželi [dobré] svědectví.
3 Vírou rozumíme, že světy byly uspořádány Božím slovem, takže věci, které vidíme, nevznikly z viditelných.
4 Vírou Ábel přinesl Bohu lepší oběť nežli Kain. Skrze ni obdržel svědectví, že je spravedlivý (neboť Bůh vydal svědectví o jeho darech), a skrze ni, ačkoli zemřel, dosud mluví.
5 Vírou byl Enoch přenesen, aby nespatřil smrt, a “nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl.” Předtím, než byl přenesen, měl totiž svědectví, že se líbil Bohu.
6 Bez víry [je] však nemožné se [mu] zalíbit, neboť ten, kdo přichází k Bohu, musí věřit, že [Bůh] je a [že] těm, kteří ho pilně hledají, dává odplatu.
7 Vírou Noé, Bohem obeznámený o dosud neviditelných věcech, pečlivě připravil archu k záchraně svého domu. Skrze ni odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, jež [vyplývá] z víry.
8 Vírou Abraham uposlechl, když byl [Bohem] volán, aby odešel na místo, které měl přijmout za dědictví; a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde.
9 Vírou se stal přistěhovalcem v zaslíbené zemi, jako [by byla] cizí, a bydlel ve stanech s Izákem a Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
10 Očekával totiž město, které má základy, [město], jehož stavitelem a tvůrcem [je] Bůh.
11 Vírou také i Sára přijala moc k početí semene a mimo přiměřený věk porodila, protože soudila toho, který dal zaslíbení, za věrného.
12 Proto se také z [toho] jednoho, a to již umrtveného, narodilo bezpočet [potomků], jako [je] množství nebeských hvězd a jako [je] písku na mořském břehu.
13 Ti všichni zemřeli ve víře, aniž by dosáhli zaslíbení, ale [jen] je zdálky zahlédli, věřili [jim], vítali [je] a vyznávali, že jsou na [této] zemi cizinci a přistěhovalci.
14 Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že hledají vlast.
15 A kdyby měli na mysli tu, ze které odešli, měli by přece příležitost se [tam] vrátit.
16 Jenže [oni] touží po lepší [vlasti], totiž po nebeské. A proto se Bůh nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.
17 Vírou obětoval Abraham Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal zaslíbení, obětoval [svého] jediného [syna],
18 o němž bylo řečeno: “Tvé símě bude povoláno v Izákovi.”
19 Počítal totiž [s tím], že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně [řečeno]) přijal.
20 Vírou Izák požehnal Jákoba a Ezaua ohledně budoucích věcí.
21 Vírou požehnal umírající Jákob každého z Josefových synů a poklonil se nad koncem své hole.
22 Vírou se Josef, když dokonával, zmínil o vyjití synů Izraele a dal pokyn ohledně svých kostí.
23 Vírou byl narozený Mojžíš po tři měsíce ukrýván svými rodiči, protože viděli to krásné dítě a nezalekli se králova rozkazu.
24 Vírou Mojžíš, když dospěl, odmítl být nazýván synem faraonovy dcery
25 a vybral si raději snášet utrpení s Božím lidem, než mít dočasný požitek z hříchu.
26 Kristovu pohanu považoval za větší bohatství než egyptské poklady, neboť se díval k odplatě.
27 Vírou opustil Egypt a nebál se králova hněvu, neboť nabyl síly, jako kdyby viděl Neviditelného.
28 Vírou slavil Hod beránka a pokropení krví, aby se jich ten, který hubil prvorozené, nedotkl.
29 Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se [však] o to pokusili Egyptští, byli pohlceni [mořem].
30 Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli po sedm dní.
31 Vírou nevěstka Rahab nezahynula s nepovolnými, neboť v pokoji přijala špehy.
32 A co mám ještě říkat? Vždyť mi nepostačí čas, abych vyprávěl o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftem, Davidovi a také o Samuelovi a prorocích,
33 kteří skrze víru podmaňovali království, konali spravedlnost, docházeli zaslíbení, zavírali tlamy lvům,
34 uhašovali moc ohně, unikali ostří meče, bývali posilněni v slabosti, stávali se silnými v boji a obraceli na útěk vojska cizinců.
35 Ženy dostávaly své mrtvé vzkříšené, zatímco jiní byli mučeni a neočekávali vysvobození, aby [tak] dosáhli lepšího vzkříšení.
36 Jiní pak zakoušeli výsměch a bičování a dokonce pouta a vězení.
37 Bývali kamenováni, rozřezáváni, pokoušeni, umírali zabíjeni mečem, chodili v ovčích a kozlích kůžích - strádající, soužení a trápení.
38 Svět jich nebyl hoden. Bloudili po pustinách a horách, [po] jeskyních a rozsedlinách země
39 a nikdo z nich (ačkoli skrze víru obdrželi [dobré] svědectví) nedosáhl zaslíbení;
40 neboť Bůh zamýšlel něco lepšího pro nás, aby [oni] bez nás nedošli k cíli.