1 Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. 2 Kdyby totiž do vašeho shromáždění přišel muž se zlatým prstenem a v nádherném šatu a přišel by také chudák ve špinavých šatech 3 a vy byste věnovali pozornost tomu, který má nádherné šaty, a řekli byste mu: “Ty se posaď pohodlně sem,” ale tomu chudákovi byste řekli: “Ty se postav tamhle, nebo si sedni sem pod moji podnož,” 4 neučinili jste pak mezi sebou rozdíl a nestali se z vás soudci se zlými úmysly? 5 Slyšte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a [stali se] dědici království, které zaslíbil těm, kdo ho milují? 6 Vy jste však toho chudáka zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás [právě] oni k soudům? 7 Nerouhají se [právě] oni tomu vzácnému jménu, které bylo nad vámi vyhlášeno? 8 Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: “Budeš milovat svého bližního jako sám sebe,” činíte dobře. 9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky. 10 Kdokoliv by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom [bodě] klopýtl, bude vinen všemi. 11 Vždyť ten, který řekl: “Nezcizoložíš,” řekl také: “Nezabiješ.” Jestliže tedy necizoložíš, ale zabíjíš, stal ses přestupníkem Zákona. 12 Takto [tedy] mluvte a takto jednejte - jako ti, kdo mají být souzeni podle zákona svobody. 13 Neboť na toho, kdo neprokazuje milosrdenství, přijde nemilosrdný soud. Milosrdenství však nad soudem vítězí. 14 Co je platné, bratři moji, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? 15 Kdyby bratr nebo sestra byli nazí a postrádali by denní pokrm 16 a někdo z vás by jim řekl: “Jděte v pokoji, zahřejte se a nasyťte!” ale nedali byste jim, co potřebují pro [své] tělo, co je [to] platné? 17 Tak také víra, nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá. 18 Někdo ale řekne: “Ty máš víru a já mám skutky.” Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. 19 Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. I démoni [tomu] věří - a třesou se! 20 Chceš však poznat, ó marný člověče, že víra bez skutků je mrtvá? 21 Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl na oltář svého syna Izáka? 22 Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a [že] díky těm skutkům došla víra k dokonalosti? 23 Tak se naplnilo Písmo, které říká: “Abraham uvěřil Bohu a bylo mu [to] počteno za spravedlnost” a byl nazván Božím přítelem. 24 Vidíte tedy, že člověk je ospravedlňován ze skutků a ne jen z víry. 25 Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rahab, když přijala ty posly a propustila [je] jinou cestou? 26 Jako je tedy tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.