1 Pak opět vešel do synagogy a byl tu člověk, který měl uschlou ruku. 2 A sledovali ho, zda ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. 3 [On] řekl tomu člověku, který měl uschlou ruku: “Postav se doprostřed.” 4 A řekl jim: “Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránitživot nebo [ho] zničit?” Ale oni mlčeli. 5 A když se po nich s hněvem rozhlédl, zarmoucen nad tvrdostí jejich srdce, řekl tomu člověku: “Natáhni tu ruku.” A [on ji] natáhl a byla znovu zdravá jako ta druhá. 6 Farizeové pak hned odešli a radili se proti němu s herodiány, jak by ho zahubili. 7 Ježíš však odešel se svými učedníky k moři a šla za ním veliká spousta [lidí] z Galileje a z Judska 8 i z Jeruzaléma a z Idumeje, ze Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla [jich] k němu veliká spousta. 9 Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou loďku kvůli zástupu, aby ho neumačkali. 10 Uzdravil [jich] totiž tolik, že všichni, kdo měli [nějaká] trápení, se na něj vrhali, aby se ho dotkli. 11 A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, padali před ním a křičeli: “Ty jsi ten Boží Syn!” 12 Ale on jim velmi hrozil, aby ho neuváděli ve známost. 13 Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a [ti] přišli k němu. 14 Ustanovil [jich] dvanáct, aby byli s ním a aby je poslal kázat 15 a aby měli moc uzdravovat nemoci a vymítat démony: 16 Šimona (kterému dal jméno Petr), 17 Jakuba Zebedeova a Jakubova bratra Jana (kterým dal jméno Boanerges, to jest “Synové hromu”) 18 a Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananitu 19 a Jidáše Iškariotského, který ho také zradil. A šli [s ním] do domu. 20 A znovu se sešel [takový] zástup, že se nemohli ani najíst chleba. 21 A když se to dozvěděli jeho příbuzní, vyšli, aby [si] ho vzali, protože [lidé] říkali, že se pominul. 22 Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, pak říkali, že má Belzebula a že vymítá démony skrze knížete démonů. 23 A [tak] je zavolal a mluvil k nim v podobenstvích: “Jak může Satan vymítat Satana? 24 Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže to království obstát. 25 Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže ten dům obstát. 26 Jestliže tedy Satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát, ale je s ním konec. 27 Nikdo však nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.” 28 “Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali. 29 Ale kdokoli by se rouhal proti Duchu Svatému, tomu nebude odpuštěno na věky, ale propadl věčnému odsouzení.” 30 Říkali totiž [o něm]: “Má nečistého ducha.” 31 Tehdy přišli jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. 32 A kolem něj seděl zástup [lidí]. Řekli mu: “Podívej se, tvá matka a tvoji bratři [jsou] venku a hledají tě.” 33 On jim však odpověděl: “Kdo je má matka a moji bratři?” 34 Rozhlédl se po těch, kdo seděli okolo něj, a řekl: “Pohleďte, [to je] má matka a moji bratři. 35 Kdokoli totiž koná Boží vůli, ten je můj bratr a sestra a matka.”