5
Saⁿ'ā yeⁿ'e yáⁿ'āa Gadara chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ
(Mt. 8.28-34; Lc. 8.26-39)
1 Jesús ndúúcū discípulos ndaa yā na táámá lado 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa chi nguuvi Gadara.
2 Tuu'mi ní Jesús nan'daá yā na barco miiⁿ, ní ndaa 'áámá saⁿ'ā chi canéé ndúúcū espíritus yeⁿ'ē yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní ngiicá sa ná vaacu sa chi 'áámá yiivi yáává chi canéé nguaaⁿ yaīnyāⁿ ní ndaa sa nanááⁿ Jesús.
3 Saⁿ'ā miiⁿ ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ chi cuuví cuta'á yā saⁿ'ā ní cachiichí yā saⁿ'ā, ndii nguɛ́ɛ́ ndúúcū cadenas.
4 Nééné n'deēe cuuví 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cachiichí yā saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū cadenas ca'a sa ndúúcū ta'ā sa, náátí ch'iica sa cadenas miiⁿ, ní dicheēyéi sa cadenas miiⁿ. Ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ ichɛ́ɛ yā ndúúcu sa.
5 Cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ cachiica sá n'gaī sa cuaaⁿ ná yiīcū ndúúcū cuaaⁿ nguaaⁿ yáinyāⁿ ndíí nguuvi ndíí n'gaaⁿ, ní 'nuu cá'ai maāⁿ sa sáⁿ'ā ndúúcū tuūu.
6 Ní taachi n'diichi yáⁿ'áí sa Jesús miiⁿ, cueⁿ'e sa ngéénu sā nanáaⁿ yā ní chiīntii'ya sa nanáaⁿ yā.
7 Ní caⁿ'a sa chii sa Jesús miiⁿ ní 'cáí yiicu sá: ¿Dɛ'ɛ̄ cuuvi chi ndaa nī nanaáⁿ, n'dii Jesús, Daiya Dendyuūs chi canee yā na va'ai chɛɛti nguuvi? Ngiicá cáávā chi dúúchí Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ tée nī vaadī 'caa'va 'úú.
8 Saⁿ'ā miiⁿ ní caⁿ'a sa chuū caati Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chiī yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ: Ndís'tiī, nan'dáa nī yeⁿ'e sáⁿ'a 'cūū.
9 Jesús miiⁿ tiinguuneeⁿ yā saⁿ'ā: ¿Dɛ'ɛ̄ nguuví dí? Ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi canéé ndúúcū sáⁿ'a 'cūū nan'guɛɛcútaⁿ'a sa: Legión nguūví, caati neené 'yaaⁿ 'nū.
10 Ní espíritus neené di'cuíítuū ca Jesús miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ tun'dáa yā espíritus chi caⁿ'ā yaⁿ'ai yeⁿ'e yáⁿ'āa miiⁿ.
11 Ní neené n'deēe puercos nge'e tī cuaaⁿ na nííⁿnúⁿ yiīcū miiⁿ.
12 Ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ idi'cuiitu Jesús: N'dii, dicho'ó nī nús'uu chi caⁿ'a 'nū chɛɛti puercos miiⁿ.
13 Tuu'mi ní Jesús ní ca'a yā permiso, ní espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chínan'dáa sa yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ chí ndáa sa chɛɛti puercos. Ní vɛ́ɛ́ tan'duu 'uūvi mil puercos miiⁿ. Ní taachi espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ sndáa sa chɛɛti puercos tuu'mi ní cheenu nducyaaca tī ní chingéé nuúⁿ tī chɛɛti yaāi miiⁿ. Ní chingée tī nguaaⁿ nuuⁿniⁿ'yáⁿ'ā. Ní chiitu nuūⁿnīⁿ veéⁿ tī duutu tī cheendi tī ní ch'ii tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ.
14 'Iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ cuidado puercos cueⁿ'e yā ngéenu yā chi cuuvi yā 'iiⁿ'yāⁿ ná yáāⁿ miiⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na cuɛɛ̄tí chí chiī miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ can'daa yā n'diichi yā chí chiī.
15 Taachí ndaa yā niiⁿnuúⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ, ní taachí n'diichí yā saⁿ'ā chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi maaⁿ ní vɛɛ sa 'diīiⁿ ndúúcū catecai sa ní 'āā n'daācā sa tuu'mi ní dí'va'a yā.
16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi n'diichí yā chi diiⁿ Jesús miiⁿ, ní caⁿ'a yā chii yā táácā chiī ndúúcū saⁿ'ā miiⁿ chi canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinuūⁿ, ní tan'duucā chí chiī ndúúcū puercos.
17 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ di'cuíítu yā Jesús miiⁿ chi cáⁿ'a yā táámá lado yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿya.
18 Jesús cueⁿ'e yā. Ní taachi ndaa yā na barco miiⁿ ndaa saⁿ'ā chi vmnaaⁿ canéé sá ndúúcū espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní saⁿ'ā miiⁿ chiica sa Jesús chi caⁿ'a sa ndúúcu yā na barco miiⁿ.
19 Jesús ní nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā naatí caⁿ'a yā: Cunaⁿ'a dí ná vaacu di ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē di, ní cuuvi di 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'ɛɛtɛ n'dai dendu'ū chi Señor 'iivú Ndyuūs miiⁿ diíⁿ yā ndúúcū dii, ní tan'dúúcā Señor 'iivú Ndyuūs miiⁿ chí nduuvi ya'āī 'iinú yā dii.
20 Saⁿ'ā miiⁿ ní cunaⁿ'ā sa, ní tucá'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ nuuⁿmaⁿ yáāⁿ cuaaⁿ 'diituú chi nguuvi Decápolis yeⁿ'e dendu'ū chí n'gɛɛtɛ n'dai chi Jesús diíⁿ yā ndúúcu sa. Ní nducyaaca yā che'e yiinú yā.
Táⁿ'ā daiya sáⁿ'ā Jairo, ndúúcū n'daataá chí tuū'vi tá catecai Jesús
(Mt. 9.18-26; Lc. 8.40-56)
21 Taachí Jesús miiⁿ nanguɛɛcunée yā ní cho'ó yā táámá lado yeⁿ'ē nuūⁿnūⁿ'yáⁿ'ā ní ndaa yā na yáⁿ'āa 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā, neené n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā naachi Jesús canee yā.
22 Ní ndaā 'áámá saⁿ'ā chí nguuvi sa Jairo, saⁿ'a chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e yáacū sinagoga. Taachí n'diichi sa Jesús miiⁿ candiitin'díi sa na ca'a yā.
23 Ní neené di'cuíítu sa Jesús miiⁿ ní caⁿ'a sa: Daiyá ní neⁿ'ē 'cuūvi tá. Cuchíi nī ní cún'du'u tá'a nī vmnaaⁿ yeⁿ'ē tá, ní cuuví nduūvā yeⁿ'e tá ní nguɛ́ɛ́ 'cuūvi tá.
24 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní cuéⁿ'e yā ndúúcu sa. Neené 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ can'daa yā Jesús ní nééné chiiⁿ'nu chiichí yā Jesús.
25 Ní nguaaⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canéé 'áámá n'daataá chí ngíitā tá, chí 'āā ndiichúúví nduūyū canee tá ndúúcū ca'ai chí nguuvi nguuvi ngee yuuúⁿ yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e tá.
26 Nééné n'geenu tá ngii ndúúcū médicos, ní 'āā ch'iinu diīⁿ tá gastar tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē tá, naati nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ dichií'vɛ̄ yeⁿ'ē tá ti dáyíícándíí cá ca'ai yeⁿ'ē ta cuaaⁿ vmnaaⁿ.
27 'Āā ch'iindiveeⁿ tá yeⁿ'e Jesús miiⁿ chi diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiitā. Ní cueⁿ'e tá nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuaaⁿ daamí Jesús ní tuū'vi tá catecai yā.
28 Caati nadicádíínuuⁿ tá maāⁿ tá 'tíícā. Ndúútī chí dámaāⁿ tuū'ví catecai yā, ní nduūvā yeⁿ'é.
29 Hora mííⁿ nūuⁿ chi tuū'vi tá catecai Jesús miiⁿ 'tíícā canéé naaⁿ chí ngɛɛ̄ yuuúⁿ yeⁿ'ē tá. Ní chicadiinuuⁿ tá na cuerpo yeⁿ'e tá chí 'āā nduūvā yeⁿ'ē tá.
30 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ tuumicádíínuuⁿ yā chí 'āā nduūvā yeⁿ'ē 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū poder yeⁿ'é yā. Ní nguɛɛcundíi yā ní n'diichi yā náávtaⁿ'ā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní ntiinguuneeⁿ yā: ¿Du'u túu'vīi catecaí?
31 Tuu'mi ní discípulos yeⁿ'e yā caⁿ'a yā: Cuin'diichí nī 'iiⁿ'yāⁿ chí i'nūuⁿ chiichí yā s'uūúⁿ miiⁿ ní maaⁿ ní ntiinguuneeⁿ nī: ¿Du'u tuū'vīi 'úú?
32 Naati Jesús ní nguɛɛcúndii yā n'giinu yā 'áámá lado taama lado, ní 'iicu cuuvi snaaⁿ yā du'ū tuu'vī 'iiⁿ'yāⁿ.
33 Tuu'mi ní n'daataá miiⁿ, ní in'duuvi tá chi 'va'ā tá. Deenū tá dɛ'ɛ̄ chí chiī. Cheⁿ'e tá ní chiīntii'ya tá nanááⁿ Jesús. Ní caⁿ'a tá chii tá 'iiⁿ'yāⁿ tanducuéⁿ'ē chi nduudu cuaacu.
34 Jesús ngaⁿ'a yā ngii yā táⁿ'ā: Díí daiyá, nduūvā yeⁿ'ē dí cáávā chi i'téénu di 'úú. Díí 'diīíⁿ nūuⁿ cunáⁿ'a di, ní ndúuvā yeⁿ'ē di yeⁿ'ē ca'ai chi ndii di.
35 Ngaⁿ'a Jesús miiⁿ ndúúcū táⁿ'ā miiⁿ, taachí ndaa yā ná va'ai yeⁿ'e saⁿ'ā Jairo chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ na yáacū sinagoga miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē va'ai miiⁿ ní caⁿ'a yā Jairo: Daiya dí 'āā n'diī tá. ¿Dɛ́'ɛ̄ cuuví chi idindú'ū ca di maestro?
36 Naati Jesús miiⁿ, ní ch'iindiveéⁿ yā chí caⁿ'á yā yeⁿ'ē saⁿ'ā chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ sa. Ní caⁿ'a yā chii yā saⁿ'ā miiⁿ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ sa yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ na yáacū sinagoga: Nguɛ́ɛ́ 'va'a di naati cu'téénu dí.
37 Jesús nguɛ́ɛ́ 'cuuⁿ yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi cueⁿ'e ca yā cuaaⁿ chɛɛti va'ai ndúúcu yā, ti dámaāⁿ Pedro, ndúúcū Jacobo, ndúúcū Juan, saⁿ'ā 'diinū Jacobo.
38 Taachí ndaa yā va'ai yeⁿ'e sáⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū sinagoga miiⁿ, n'diichí yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ch'iindiveéⁿ yā chí n'gai yā ní ngɛɛcu yā.
39 Tuu'mi ní taachi sn'daa yā cuaaⁿ chɛɛti va'āī miiⁿ, caⁿ'a yā: ¿Dɛ'ɛ̄ tátiī yuudu idiíⁿ nī? ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí ngɛɛcu nī? Tá'díīⁿ nguɛ́ɛ́ n'dii tá, tí cyaadu tá.
40 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní n'gíiⁿnyūⁿneeⁿ yā yeⁿ'e Jesús miiⁿ. Tuu'mi ní Jesús miiⁿ diíⁿ yā chi can'daā nducyaaca yā. Ní Jesús can'dɛɛ yā chiida tá ndúúcū chɛɛcu tá ndúúcū discípulos chi canéé ndúúcu yā ní sndaa yā naachi candíítí ta'dííⁿ chí n'dii tá ní tináⁿ'ā.
41 Ní sta'á yā ta'ā tá ní caⁿ'a yā: Talita cumi, chi neⁿ'e caāⁿ'maⁿ na nduudu yeⁿ'e yú, díí n'daata 'lííⁿ, 'úú ngaⁿ'á ngií dii, ndúúcueeⁿ di.
42 Hora mííⁿ nūuⁿ ta'dííⁿ miiⁿ ní nduucueēⁿ tá ní cachiīca tá. N'daata 'lííⁿ miiⁿ ní ngii tá ndiichuuvi nduūyū. Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e yiinú yā.
43 Jesús mííⁿ yaa'vi yuudú yā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ yā cuuvi yā chííⁿ mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caⁿ'a Jesús chi ca'a yā yuūndū chi che'e n'daata 'lííⁿ miiⁿ.