6
Jesús canee yā na yáāⁿ Nazaret
(Mt. 13.53-58; Lc. 4.16-30)
1 Jesús ní ndaācá yā miiⁿ ní cunaⁿ'á yā na yáāⁿ Nazaret chi yáāⁿ vaacú yā, ní discípulos yeⁿ'e yā ní cueⁿ'e yā ndúúcu yā.
2 Taachí ndaā nguuvi sábado chí ntaavi'tuunúúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, Jesús tucá'a yā chi'cueeⁿ yā na yaācū sinagoga miiⁿ. Nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ch'iindiveéⁿ yā chi caⁿ'a Jesús, ní cheⁿ'e yiinú yā. Ní caⁿ'a yā: ¿Tíí ch'eēⁿ sáⁿ'a 'cūū tanducuéⁿ'ē chuū? ¿Dɛ'ɛ́ vaadī déénú chí ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ, ndúúcū vaadī n'giinu chi diíⁿ yā chūū?
3 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ sáⁿ'a 'cūū daiya saⁿ'ā 'viichiyáⁿ'á miiⁿ, daiya María miiⁿ, saⁿ'ā chí 'diínū Jacobo, ndúúcū José, ndúúcū Judas, ndúúcū Simón, ndúúcū ví'i yā chi snée yā miiⁿ nguaaⁿ s'uūuⁿ? Cáávā chi yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ s'teenu yā 'iiⁿ'yāⁿ.
4 Tuu'mi ní Jesús caⁿ'a yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ s'tíī: Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ dinéⁿ'e yā profetas naati nguɛ́ɛ́ dinéⁿ'e yā 'áámá profeta yeⁿ'ē yáāⁿ vaacú yā. Ní nguɛ́ɛ́ dinéⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ na vaacu yā profeta miiⁿ.
5 Jesús ní nguɛ́ɛ́ chidiíⁿ yā mar 'áámá vaadī n'giinú miiⁿ, dámaaⁿ chi sn'duú yā ta'a yā vmnaaⁿ yeⁿ'e n'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ chí ngíítā ní nduūvā yeⁿ'é yā.
6 Ní cheⁿ'e yiinu Jesús tí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ s'téénu yā. Cuayiivi miiⁿ ní Jesús cachiicá yā cuaaⁿ na yáāⁿ na niiⁿnuúⁿ ní ngi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ.
Jesús dichó'o yā discípulos yeⁿ'e yā chi caaⁿ'máⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs
(Mt. 10.5-15; Lc. 9.1-6)
7 Ní Jesús yaa'vi yā ndu'ū chi ndiichuuvi discípulos, ní tucá'a yā dicho'o yā 'iiⁿ'yāⁿ 'uuvi yā 'áámá 'áámá yáāⁿ. Ní ca'a yā poder discípulos chi tun'dáa yā espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ.
8 Ní caⁿ'a yā chii yā discípulos chi nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ candɛ́ɛ yā chi cuuví yeⁿ'ē yúúní yeⁿ'e yā, dámaāⁿ in'daacuú. Nguɛ́ɛ́ canéé chí candɛ́ɛ yā ndii mar 'áámá moral, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú pan ra, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú tuūmī ra na bolsa.
9 Cunúúⁿ ca'a yā ndaacuú ndaachíī, ní 'áámá nūuⁿ catecai yā, nguɛ́ɛ́ 'uūvī.
10 Ní caⁿ'a Jesús: Ndís'tiī, taachi cúndaa nī chɛɛti 'áámá va'āī, 'cuɛɛtinée nī miiⁿ taanduvɛ́ɛ́ ndii taachí nan'dáa nī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ.
11 Nduuti chi ndaá nī 'áámá yáāⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ 'cuaáⁿ yā 'cuɛɛtinée nī miiⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú neⁿ'e ra yā chi 'caandiveéⁿ yā yeⁿ'e nī, tuu'mi ní nan'dáa nī yeⁿ'ē yáāⁿ miiⁿ. Ní n'dáádi nī yaācáā yeⁿ'ē ca'a nī. Chuū ní 'áámá señal chi 'cuuⁿ'miⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā ti contra yeⁿ'é nī. Cuaacu nííⁿnyúⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī, chi nguuvi yeⁿ'e juicio duu'vi cá castigo yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Sodoma ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Gomorra, chi ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ, ní nguɛ́ɛ́ ti 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ naachí nguɛ́ɛ́ 'cuúⁿ yā ndís'tiī.
12 Tuu'mi ní discípulos ican'dáa yā, chí caⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'ē chí ndaacadáámí 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e yā. Ní chi n̄'daaⁿ yā chí cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daāca yā.
13 'Tuucá ntúūⁿ discípulos divíi yā neené n'deee espíritus yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ch'ii yā aceite n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā ní nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ.
Juan chi ngɛɛ̄dinuūⁿnīⁿ ní ch'iī sa
(Mt. 14.1-12; Lc. 9.7-9)
14 Rey Herodes ch'iindiveéⁿ ntúuⁿ yā chuū chi núúⁿmáⁿ íⁿ'yeēⁿdī miiⁿ ní ch'iindiveéⁿ yā chí diiⁿ Jesús miiⁿ. Rey Herodes mííⁿ caⁿ'a yā: 'Āā nduūchi Juan chi ngɛɛdínuūⁿnīⁿ nguaaⁿ tináⁿ'ā, chííⁿ chí saⁿ'ā ní vɛ́ɛ́ taavi poder yeⁿ'ē sa.
15 Naⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā: Jesús miiⁿ ní Elías chi profeta ndíí vmnaaⁿ. Naⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ ní ngaⁿ'a yā: Jesús miiⁿ ní 'áámá profeta tan'dúúcā profetas chi ch'ɛɛtinéé ndii cuaaⁿ vmnaaⁿ.
16 Taachí Herodes miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, tuu'mi ní caⁿ'a yā: Juan sáⁿ'a 'cūū, chi 'úú chi caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ chi chiicá yā daandu sá ní 'āā nduuchi sa yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā.
17 Ti Herodes miiⁿ caⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā soldados chí sta'a sa Juan ní chiicā chiichi sa ndúúcū cadenas ní chi'nuuⁿ sa saⁿ'ā vácūū cáávā n'daataá Herodías. Táⁿ'ā miiⁿ chí chiī n'daataá yeⁿ'ē Felipe cuááⁿ vmnaaⁿ ní canéé tá ndúúcū sa. Ní Felipe miiⁿ ní 'diinu Herodes.
18 Juan miiⁿ ní caⁿ'a sa chii sa Herodes miiⁿ: N'diī rey nguɛ́ɛ́ canéé chi cunee nī ndúúcū n'daataá yeⁿ'ē 'diinu nī.
19 N'daataá yeⁿ'e Herodes miiⁿ nguɛ́ɛ́ canee yiīnū tá ndúúcū chi caⁿ'a Juan miiⁿ. Ní neⁿ'e tá 'caaⁿ'nuⁿ tá Juan miiⁿ naati nguɛ́ɛ́ ngii diiⁿ tá.
20 Herodes miiⁿ ní deenu yā chi Juan ní n'dai sa ní yeⁿ'e Ndyuūs saⁿ'ā miiⁿ. Ní rey miiⁿ 'va'á yā Juan miiⁿ. Chííⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'guuⁿ rey miiⁿ chi táⁿ'ā miiⁿ diiⁿ daño tá ndúúcū Juan. Ní rey miiⁿ s'neeⁿ veéⁿ yā n'daacā ní ch'iindiveéⁿ yā yeⁿ'ē nduudu Juan 'áárá chi nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúuⁿ yā nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a Juan miiⁿ.
21 Naati n'daataá yeⁿ'e rey miiⁿ nguuvi tá Herodías ní ndaāca tá táácā chi diiⁿ tá. Herodes miiⁿ diíⁿ yā 'áámá 'viicu nguuvi cumpleaños yeⁿ'é yā. Diíⁿ yā 'áámá 'viicu yeⁿ'ē chi nge'é yā chi che'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ, ndúúcū saⁿ'ā s'eeⁿ chi 'neéⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e soldados, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yuudu yeⁿ'ē yáⁿ'āa Galilea.
22 Ní taachí nge'e yā n'daatāa 'lííⁿ daiya táⁿ'ā Herodías miiⁿ sndaā tá naachi nge'e yā. Ní nde'ei tá. Rey Herodes ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcu sa chiī yeenú yā chi nde'ei tá. Ní miiⁿ caⁿ'a yā chii yā n'daataa 'lííⁿ miiⁿ: Dii, n'daataa 'lííⁿ, caaca di 'úú chí neⁿ'e dí ní 'úú ní teé dii.
23 Ní caⁿ'a yā, “por Ndyuūs” chi ca'a yā n'daatāa 'lííⁿ miiⁿ 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ chi neⁿ'e tá, 'áárá chí ná maⁿ'a yeⁿ'ē yáⁿ'āa chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā.
24 N'daatāa 'lííⁿ mííⁿ ní can'daā tá ní caⁿ'a tá chii tá chɛɛcu tá: Mamá, ¿dɛ́'ɛ̄ caacá? Ní chɛɛcu tá ní caⁿ'a yā chii yā tá'ā: Caaca di tíīⁿ Juan chi chɛɛdínuūⁿnīⁿ.
25 Maaⁿnchɛɛ̄tɛ́ nūuⁿ sndaā ta'dííⁿ miiⁿ naachi canúúⁿ rey miiⁿ, ní caⁿ'ā tá: Neⁿ'é chi maaⁿnguuví nūuⁿ teé nī 'úú chɛɛti 'áámá cu'u tiīiⁿ Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ.
26 Tuu'mi ní rey miiⁿ ní s'neeⁿ ndaachi nuúⁿ yā naati cáávā chi caⁿ'a yā, “por Ndyuūs”, ni cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā ndúúcū rey miiⁿ, nguɛ́ɛ́ chi diiⁿ nuuⁿ yā cheeⁿdiitú yā yeⁿ'ē chi ngiica ta'dííⁿ miiⁿ.
27 Hora mííⁿ nūuⁿ caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ rey miiⁿ 'áámá soldado chí cheⁿ'e sa 'caāca sa daandu Juan chí chɛɛdínuūⁿnīⁿ ní nguaī sa tiíⁿ yā.
28 Soldado miiⁿ ní cheⁿ'e sa ná vácūū ní ch'iica sá daaⁿndu Juan miiⁿ. Ní sn'nuuⁿ sa tiīiⁿ Juan miiⁿ chɛɛti 'áámá cu'u. Ní ndɛɛ soldado miiⁿ ní ca'a sa ta'dííⁿ miiⁿ. Ní ta'dííⁿ miiⁿ ní ca'a tá chɛɛcu tá.
29 Taachí discípulos yeⁿ'e Juan miiⁿ ch'iindiveéⁿ yā chuū, cheⁿ'é yā chi nguai yā cuerpo yeⁿ'e Juan miiⁿ. Ní candɛ́ɛ yā chí 'cuuchi yā.
Jesús ca'a yā chi che'e nyuⁿ'u mil 'iiⁿ'yāⁿ
(Mt. 14.13-21; Lc. 9.10-17; Jn. 6.1-14)
30 Cuayiivi miiⁿ ní apóstoles ní nduuvidaamá yā ndúúcū Jesús miiⁿ ní caⁿ'a yā chii yā Jesús tanducuéⁿ'ē chí dīiⁿ yā, ndúúcū chí chi'cueeⁿ yā.
31 Jesús caⁿ'a yā chii yā apóstoles: Cuchíi nī, ní caⁿ'a yú ntaavi'tuunúuⁿ yú na 'aama lugar chi 'aama lado yeⁿ'e yáāⁿ naachi nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yā. Ngaⁿ'a yā 'tíícā, caati n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ indaá yā nanááⁿ Jesús ndúúcū n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chí inaⁿ'a, ndíí maaⁿ rá chi nge'e yā, nguɛ́ɛ́ ngii.
32 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿ'e yā cueⁿ'é yā dámaáⁿ yā na 'áámá barco na 'áámá lugar chi nguɛ́ɛ́ snéé 'iiⁿ'yāⁿ.
33 Naati nééné 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ n'diichí yā Jesús ndúúcū apóstoles, ní déénu yā du'u yā ní taachí cueⁿ'e yā. Ní nducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ s'eeⁿ cueⁿ'e yā chiicá yā na yáⁿ'āa naachi ndaá Jesús ní vmnaaⁿ cá ndaa yā. Ní cuayiivi ndaa Jesús miiⁿ ndúúcū apóstoles yeⁿ'e yā.
34 Taachí Jesús nan'dáa yā na barco, n'diichí yā neené n'deeé 'iiⁿ'yāⁿ ní neené ya'ai 'iinú yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, ti sneé yā tan'dúúcā 'iiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ du'ū chí idiiⁿ cuidado 'iiti, 'tííca yā. Ní Jesús tucá'a yā chi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'deee n'dáí dendu'ū.
35 Taachí chi chiīnū, discípulos yeⁿ'é yā ní ndaá yā nanáaⁿ yā ní caⁿ'a yā: N'dii Jesús, 'āā chiīnū ní mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ snée yā na yáⁿ'āa 'cūū.
36 Yaa'ví nī 'iiⁿ'yāⁿ, ní caⁿ'á yā yáāⁿ n'gaiyáā ndúúcū yaāⁿ n'gɛɛtɛ chi snéé na niiⁿnuúⁿ ní cuái yā pan, ti nguɛ́ɛ́ ndɛ́ɛ yā chi che'e yā.
37 Naati Jesús ní nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'e yā ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī, ca'á nī che'e yā. Discípulos ní caⁿ'a yā: ¿'Áá cuuvi diiⁿ nús'uu chi caⁿ'a 'nū cuái 'nū 'uuvi ciento caadi pan, ní ca'á 'nū che'e yā?
38 Jesús caⁿ'a yā chii yā discípulos: ¿'Áá n'deee panes yeⁿ'ē ndís'tiī vɛɛ? Cuéⁿ'e nī n'diichi nī. Taachí 'āā n'diichí yā, tuu'mi ní yaa'ví yā: Vɛ́ɛ́ nyuⁿ'u panes ndúúcū 'uuvī 'yaācā.
39 Tuu'mi ní caⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ Jesús chí ch'ɛɛtɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caadi cuááⁿ caadi cuááⁿ naachí vɛɛ yuuni cueēe.
40 Ní naachí ch'ɛɛtɛ yā 'áámá ciento yā ní naachi ch'ɛ́ɛ́tɛ̄ɛ tá 'uūvī ngɛɛcu ndiichí yā.
41 Tuu'mi ní Jesús miiⁿ ní sta'á yā ndu'ū nyuⁿ'u panes miiⁿ ndúúcū 'uuvi 'yáacā. Ní chɛɛnaaⁿ yā nanguuvi ní ca'a yā gracias Ndyuūs cáávā pan miiⁿ ndúúcū 'yaācā. Ni ch'iinu ní n'dee yā panes miiⁿ ní nca'a yā discípulos yeⁿ'e yā chi ca'a yā che'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Discípulos ca'a yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'yaācā miiⁿ ndúúcū pan miiⁿ.
42 Nducyáácá yā che'e yā ní chiitu 'iiⁿ'yāⁿ.
43 Ní nanngaáⁿ yā chí ningaavā miiⁿ ní chiitu ndiichúúví 'cuɛɛ̄tɛ̄ɛ ndúúcū chí ningaāva miiⁿ yeⁿ'e pan ndúúcū 'yaācā miiⁿ.
44 Nducyaaca saⁿ'ā chí che'ē sa panes miiⁿ ní ngii nyuⁿ'u mil sa.
Jesús ngííca yā vmnááⁿ nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā
(Mt. 14.22-27; Jn. 6.16-21)
45 Tuu'mi ní caⁿ'a Jesús chii yā discípulos yeⁿ'e yā chí cundaa yā na barco miiⁿ ní ndaá yā táámá lado yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ vmnaaⁿ yēⁿ'e yā chí caⁿ'a yā na yáāⁿ Betsaida, nuuⁿmaⁿ neⁿ'e chi Jesús diíⁿ yā despedir 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.
46 Taachí Jesús diíⁿ yā despedir yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ, cueⁿ'é yā na yiīcū miiⁿ chi caaⁿ'maⁿngua'á yā.
47 Taachí chii 'da'a miiⁿ, barco miiⁿ ndúúcū discípulos 'āā cachíícá vmnaaⁿ yeⁿ'ē nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ ní náávtaⁿ'a nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ canéé. Ní 'āā dámaāⁿ Jesús miiⁿ canee yā na yáⁿ'āa miiⁿ.
48 Ní Jesús n'diichí yā chi discípulos ní ch'eenu yā chiī chí diíⁿ yā chí chiica barco miiⁿ ti 'yúúné miiⁿ ní contra yeⁿ'ē naachí cachiica barco miiⁿ. Na nguɛɛtiyaaⁿ 'da'a ca, Jesús ndaa yā nanááⁿ discípulos, ní ngiicá yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ. Ní neⁿ'é yā cho'o daamá yā.
49 Taachí discípulos yeⁿ'e yā n'diichí yā Jesús chi ngiica yā cuaaⁿ vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ miiⁿ, discípulos nadacádíínuuⁿ yā chi 'áámá bulto ch'ɛɛtɛ ní 'cai yiicu yā.
50 Ti nducyáácá discípulos n'diichí yā Jesús, ní dii'yá yā chiī. Naati Jesús ní yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'a yā: Ndís'tiī saⁿ'ā, nguɛ́ɛ́ 'va'á nī ti 'úú.
51 Ní Jesús miiⁿ cuchɛ́ɛ yā na barco miiⁿ naachi snúuⁿ discípulos. Ní canéé 'diīíⁿ 'yúúné. Ní discípulos nadicádíínuuⁿ yā. Dɛ'ɛ chúúcā ch'ɛɛtɛ Ndyuūs. Ní che'e yiinú yā.
52 Vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e discípulos ní chɛɛchí caati nguɛ́ɛ́ tuumicádíínuuⁿ yā vaadī n'giinu yeⁿ'e panes miiⁿ.
Jesús diíⁿ yā chi nduūvā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā na yáⁿ'āa Genesaret
(Mt. 14.34-36)
53 Cho'ó barco miiⁿ ndúúcu yā táámá lado yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā miiⁿ ní ndaá yā ná yáⁿ'āa Genesaret, naachí cachiichí yā barco miiⁿ cuaaⁿ 'diituú nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'āa.
54 Ní taachi nacan'daa yā na barco miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi 'āā ndaá yā miiⁿ ní ntiinaáⁿ yā Jesús miiⁿ.
55 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caⁿ'á yā chii yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ cuaaⁿ na yáāⁿ n'gaiyáā chi snéé niiⁿnuúⁿ chi Jesús canée yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chinguai yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā. Ní tuca'a yā ndaa yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā na cama yeⁿ'é yā ní candɛɛ yā 'iiⁿ'yāⁿ nanááⁿ Jesús miiⁿ.
56 Ní 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ lugar naachí cueⁿ'e Jesús miiⁿ, nduuti chi na yáāⁿ n'gaiyáā, o na yáāⁿ n'gɛɛtɛ, o na campo, 'iiⁿ'yāⁿ ní í'neeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíitā cuaaⁿ cyúúní. Ní di'cuíítu yā Jesús chi ca'á yā lugar 'iiⁿ'yāⁿ chi ngíítā chi cuuví tuu'ví yā maaⁿ rá naachí ndɛɛtií yeⁿ'ē catecai Jesús. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chí tuū'ví yā tiinūuⁿ yeⁿ'e yā, nduūvā yeⁿ'e yā.