8
Prè̤mò Dố A Krwǒcuốkuô̌ Jesǔ Akhyě Tahe
Dốkhyě nyě̤tyato nuô, Jesǔ htecuốklyá rò a cuốnuô̌ tôdò̌ htuô̌ tôdò̌, tôvǐ̤ htuô̌ tôvǐ̤, rò a cuốlě hésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya ahtyěaké̤ a tè̤thè́krṳ̂̌mila ari-akyǎ. Rò a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ krwǒcuốkuô̌ lǔkhyě. Htuô̌to prè̤mò dố khǐnékhǐnò̌ me̤bè lǔ rò Jesǔ vè̤́htekyǎ pé̤ lǔ tahe, ná aswíasè̌ lahyǎ rò Jesǔ zasǐmé̤ pé̤ lǔ tahenuô, a krwǒcuố tố̤kuô̌. Èthǐ yětahe nuôma kryá꤮ ǔpě hénuôma, Maria (Dố ǔ è́ lǔ ná Magdalena dò̌kǔmuố̤), è ma khǐné thuô̌thyótôduô̌ o dố lǔkǔ rò Jesǔ vè̤́htekyǎ pé̤ lǔ nuôtôprè̤ hò́ rò a krwǒcuố tố̤kuô̌. Htuô̌rò Chuza dố a myákhwèní̤ pé̤ Khwí Herodè a tǎ̤muô̌tǎ̤tè̤ dố khwí hǒkǔnuô tôprè̤ amě Joanna ná Susanna ná prè̤mò dố aruô tahe krwǒcuố pa è́kuô̌lǎ lǔ. Prè̤mò yětahenuô, thyáphú èthǐ ki me̤cwó̤me̤kǒ ní̤ Jesǔ ná a prè̤dônyǎphú yětahenuôrò, èthǐ lò̌kyǎ ní̤dyédû lahyǎ arû̌ahtè̌ rò a krwǒcuốkuô̌ èthǐ akhyě.
Dyá Khákho Pé̤ Ǔ Ná Prè̤pruốtǎ̤ Tè̤klwǐtè̤lwí Ari-akyǎ
(Matteo 13:1-9, Marko 4:1-9)
Bí kayǎ bè́mṳ dố a hyǎ pé̤tó̤ tôvǐ̤ htuô̌ tôvǐ̤ tahe hyǎoplò́ tǎ̤sûlò̌ lǔ dố Byacè Jesǔ o akhè̌nuô, Byacè dyákho pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho tôtó̤ rò a hé, “Bètôphuố prè̤me̤prè́phú o tôprè̤. Rò tônyěkhè̌ a hyǎ pruốtǎ̤ tè̤klwǐ. Rò bí a pruốtǎ̤ tè̤klwǐ dố prè́khu akhè̌, tahehenuô a latǎ̤ dố klyádè̌kǔ, rò ǔ izí̤taprò́ cuố lò̌plǐ lǔ, htuô̌to htuphúzuố̤phú tahe hyǎihtuôekyǎ lò̌ lǔ. Tahehenuô a latǎ̤tǒ dố lò̤́klè̌ rò bí a phè́htya akhè̌nuô, hekhu yǒ caǐ to akhu-akhyě, amò̤́ krǎthyě sǐmò̤́lò̌ prè́. Tahehenuô, a latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ rò a duhtya tố̤ná thòshyáthòprǔ akhu-akhyě thòshyáthòprǔ duhtya khyábí lò̌plǐ lǔ. Rò tè̤klwǐ tahehenuô a latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu rò a phè́htyaduhtya rò athèhte è́klò̌ cò́ aphuố tôzè̤.”
Htuô̌rò Jesǔ è́htǒ rò a hé, “Phúnuôrò, kayǎ dố a o ná akhǎlè tahenuô, nò̌ ní̤dǎ lahyǎ èthǐ.”
Dyá Khákho Pé̤ Ǔ Ná Tè̤taze-one Ari-akyǎ
(Matteo 13:10-17, Marko 4:10-12)
Tè̤dyá khákho yětôtó̤nuô a thè́ hé angó̤lasá phútěnuô, a khǒpacè̤̌ tahe sudyǎ lǔ. 10 Rò a hé pé̤ èthǐ, “Cò́marya dyéthè́gněplǒ pé̤hò́ thǐ ná a htyělé̤ké̤kǔ a tè̤thè́khuthè́gně dố a dò́uốdò́bí tahe hò́ tadû́rò kayǎ dố aruô tahe agněnuô vǎ hébè pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho prè́.
‘Èthǐ myá lahyǎ tè̤ dố vǎ me̤ nuôtahe tadû́rò thyáphú èthǐ myáhtye thè́gněplǒ kuô̌ǔ angó̤lasá to, èthǐ ní̤dǎ tadû́rò thyáphú èthǐ thè́gněplǒ kuô̌ǔ to,’ ” agněnuô, vǎ hé pé̤ èthǐ ná ngó̤khákho prè́.
Jesǔ Dônyǎplǒ Pé̤ Èthǐ Ná Prè̤pruốtǎ̤ Tè̤klwǐ Atè̤dyá Khákho Angó̤lasá
(Matteo 13:18-23, Marko 4:13-20)
11 “Tè̤dyá khákho yětôtó̤nuô angó̤lasá hyǎ phútě hérò, tè̤klwǐ angó̤lasá ma Cò́marya alǎ̤angó̤ hò́. 12 Tè̤klwǐ dố a latǎ̤ cuốrwó klyálo̤ angó̤lasá ma má̤hò́ kayǎ dố a ní̤huô̌ lahyǎ Cò́marya alǎ̤angó̤ tadû́rò khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎphyé taphǎphekyǎ Cò́marya alǎ̤angó̤ dố èthǐ thè́plòkǔ. Htuô̌to thyáphú èthǐ thè́plò ki dídòdídyǎ dố tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ akǔ rò ki ní̤bè tǎ tè̤me̤lwóhteka̤ tǎmé̤nuô rò khǐnéricyá̤ khuklò́ hyǎme̤ phúnuô prè́. 13 Tè̤klwǐ tǎ̤ dố lò̤́klè̌ angó̤lasá nuôma má̤hò́ kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe rò a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ phyésû lahyǎ tadû́rò athyáná tè̤klwǐ dố arwí̤ sátǎ̤zǎ̤to nuô. Èthǐ zṳ̂́e lahyǎ prè́ taplô̤taplyáphú prè́. Rò bí tè̤me̤myá hyǎbè èthǐ akhè̌nuô, a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ lamé̤kyǎ prè́. 14 Tè̤klwǐ latǎ̤tǒ dố thòshyáthòprǔklè̌ angó̤lasá yěnuôma má̤hò́ kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ yětahenuô hò́. Manárò, bí a ohtwǒprè̤ plehyǎ akhè̌nuô, tè̤thukṳ́thè́kyǎ̤, tè̤duzá̤htyathè̌ tahe ná a mo̤ní̤ yětôhtû̌ a tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ tahe khyábípé̤kyǎ lò̌ èthǐ phú thòshyáthòprǔ khyábí nuô akhu-akhyě athèprè̤́ bè́kuô̌ pǎ ǔ tôphuố꤮ to hò́. 15 Tè̤klwǐ latǎ̤tǒ dố hezyeri̤zyeryákhu angó̤lasá ma má̤hò́ kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a zṳ̂́e cò́cû́ rò a tǒ̤ní̤ phyéma dố a thè́plòkǔ, htuô̌to a ní̤dǎ ryá Cò́marya ngó̤ rò a khyáthè́plòhtǔ tuố̤ cò́ dố athèhtephǒhtecò́.
Mikò̌ Dố Ǔ Taklwǒ̤bí Lǔ Ná Cǒ̤
(Marko 4:21-25)
16 “Ǔ isǐlǐ htuô̌ mi rò ǔ taklwǒ̤bí lǔ ná cǒ̤nuô a o tôprè̤꤮ to. Má̤torò ǔ dya lǔ dố lé̤myěrè̤́ alè̤̌nuô a o tôprè̤꤮ to. Thyáphú a ki lǐ pé̤ kayǎ dố a hyǎnuô̌ tahe agně nuô, ǔ isǐlǐ htuô̌ lǔ rò ǔ dyahtya è dố mikò̌rè̤́khu. 17 Tè̤pwǒ̤꤮ tôcô dố ǔ me̤uố è tahenuô, Cò́marya ki be-oluô̌hte è pǎ. Rò tè̤pwǒ̤꤮ tôcô dố ǔ me̤bí ènuô, Cò́marya ki dyéthè́gně hteluô̌ è pǎ. 18 Bí thǐ ní̤dǎ tè̤ akhè̌nuô, ní̤dǎ tǎ̤te̤ lahyǎ. Me̤těhérò kayǎ dố a thè́gně tǎ̤te̤ htuô̌hò́ Cò́marya ahtyěaké̤ tahenuô, Cò́marya ki dyéthè́gně è́htya lốklò̌pó̤ lǔ ná a khǎlé̤lye̤ yěnuô pǎ. Manárò kayǎ dố a thè́gně prè́ takiphúprè́ tahenuô, Cò́marya ki phyéphekyǎ lò̌phe pó̤ è pǎ.”
Jesǔ Amuố̤ Ná Apuố̤vyá̤ Tahe
(Matteo 12:46-50, Marko 3:31-35)
19 Jesǔ amuố̤ ná a puố̤prè̤khǔ tahe hyǎ dố lǔo, manárò ǔ yǒ oró̤oè́ talwósû́lû̌ akhu-akhyě èthǐ hyǎnuô̌ tuố̤htwóbè́ dố lǔo to. 20 Kayǎ tahe hé lǔ, “Nè̤muố̤ ná nè̤ puố̤prè̤khǔ tahe hyǎihtò opò̤́ nè̤ dố aklò̌nuô. Èthǐ thè́zṳ̂́ myáhtye ná nè̤ hénuô.”
21 Jesǔ hésû èthǐ, “Lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤huô̌ Cò́marya alǎ̤angó̤ rò a zṳ̂́enyá̤e tahe nuôma vǎmuố̤ ná vǎpuố̤vǎvyá̤ lò̌꤮ plǐ hò́.”
Jesǔ Nò̌okuố Ké̤lathè́lalyǎ
(Matteo 8:23-27, Marko 4:35-41)
22 Tônyěnuô Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốnuô̌ dố thòklyě tôbè akǔ rò a hé èthǐ, “Pè̤ htecuố dố htyěòbè́rè̤̌ nuôtôkyě pó꤮” rò èthǐ htecuố lahyǎ. 23 Bí èthǐ htecuố akhè̌nuô, Jesǔ omyěsǒtapa̤, rò bínuô akhè̌, ké̤lathè́ lalyǎ hyǎdu, htyěháhó nuô̌bǎlò̌ dố thòklyěkǔ, rò èthǐ bèzò̤bèthi lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤.
24 A khǒpacè̤̌ tahe cuố hturyǎ̤kahtò lǔ rò a hé lǔ, “Kố꤮ Thárá, Kố꤮ Thárá! Pè̤ kíré̤ lacû́thyě lò̌hò́!”
Jesǔ pá̤ihtò rò a thè́prwǒ̤ ké̤lathè́ ná htyěháhó rò ké̤lathè́ okuốkyǎ rò htyětacố hyǎ. 25 Rò a hé a khǒpacè̤̌ tahe, “Thǐ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ otǒ lò̌kryá bítě?”
Èthǐ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́, htuô̌to èthǐ thè́isě lahyǎ rò a hé ní̤dyélǔ, “È ma kayǎ phútě tôprè̤tě? A thè́prwǒ̤prè́ ké̤lathè́ ná htyěháhó prè́ rò a ní̤dǎ cò́ lǔ ngó̤ngó̤꤮.”
Jesǔ Zasǐmé̤ Kayǎ Dố Khǐnékhǐnò̌ Me̤bè Lǔ Tôprè̤
(Matteo 8:28-34, Marko 5:1-20)
26 Byacè ná a khǒpacè̤̌ tahe cuốtuố̤ dố Gerasene ké̤. Gerasene ké̤ yěnuôma a o bí htyěòdu bè́rè̤̌ Galilea ké̤kǔnuô. 27 Bí Jesǔ htyahò́ dố khǒkhu akhè̌nuô, a myáhtye tǎ̤sû ná vǐ̤kǔphú dố khǐné me̤bè lǔ tôprè̤ bínuô. A okhǎklo̤ nyě̤lǎhò́, rò a okuô̌ǔ dố hi to, a htecuố o prè́ dố luô̤̌kǔ dố ǔ iluố nuô̌o ná luô̤̌yěnuô akǔ prè́. 28 Bí a myáhtye Jesǔ akhè̌, a cyé̤pryě̤ è́htǒ rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố Jesǔ nyěhyǎ rò a cyé̤pryě̤ è́htǒhébè, “Tè̤dutè̤htǔ tadû Cò́marya aphúkhǔ Jesǔ, nè̤ kíré̤ hyǎme̤ kryá꤮ vǎ ǐtě? Vǎ kwǐthè́zò̤ nè̤, me̤cyě̤me̤cṳ̂ tǎ vǎ tǎmé̤ ní꤮.” 29 Jesǔ yǒ vè̤́ htuô̌hò́ khǐné yě dố a ki bè htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ yětôprè̤ alo̤ akhu-akhyě, a hé lǔ phúnuôprè́. Khǐnékhǐnò̌ me̤bècyě̤ me̤bècṳ̂ tamǒmǒ cò́ lǔ rò ǔ cò̌klò̤ma cò́ lǔtakhu khǎduô ná tò̤́htè́plye̤ htuô̌to ǔ opò̤́maní̤ cò́ lǔ tadû́rò a cwi tṳ̂̌kyǎ pé̤ prè́ tò̤́htè́plye̤ prè́. Rò khǐné nò̌htecuốkyǎ lǔ dố ké̤sè̌htyěkya̤ lò̤́tamákhu.
30 Jesǔ sudyǎ lǔ, “Nè̤mwi̤ ná ǔpě?”
Rò a hésû, “Vǎmwi̤ ná Legion,” me̤těhérò khǐnékhǐnò̌ yǒ hyǎ nuô̌o è́nyacò́ hò́ dố lǔkǔ hò́. 31 Thyáphú Jesǔ ki cirya latǎ̤kyǎ tǎ èthǐ dố krò̌kǔdu krò̌kǔzǎ̤ tôkǔ tǎmé̤nuôrò, khǐné yětahe kwǐthè́zò̤ lahyǎ Byacè Jesǔ.
32 Bínuôkhè̌, htyá tômṳdu kanúe tavǐtava̤phû asè bí sorò̤̌lo̤nuô. Rò khǐnékhǐnò̌ tahe kwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki nò̌cuốnuô̌ o èthǐ dố htyá nuôtômṳ akǔ. Rò Jesǔ nò̌cuốnuô̌ okyǎ èthǐ bínuô. 33 Phúnuôrò khǐné yětahe htecuốkyǎ dố kayǎphè̌ nuôtôprè̤ akǔ rò a cuốnuô̌okyǎ dố htyá nuôtômṳ akǔ. Yětôphuốrò htyá yětômṳ pá̤tǎ̤ rwó lá̤taprǐ yě alo̤ rò a latǎ̤lacû́ thyěkyǎ lò̌ dố nódukǔ.
34 Prè̤kyě̤htyá tahe myáhtye tè̤me̤htwǒhtya ané̤ phúyě rò a klyaka̤ dyásoluô̌ cuốpye̤ pé̤lò̌ ǔ dố vǐ̤kǔ ná dốdò̌dốso tahe akǔ ná tè̤ritè̤kyǎ yětahe. 35 Tè̤me̤-ané̤ phúyě rò kayǎ tahe htecuốmyá lahyǎ. Èthǐ hyǎtuố̤ dố Jesǔ o rò a myáhtye lahyǎ kayǎphè̌ dố khǐné tahe htecuốkyǎ dố lǔkǔ nuôtôprè̤ thè́plòte̤ ka̤khyě hò́ rò a onyǎo bí Jesǔ khǎshyé rò a kû̌thyáhtya ryá lò̌ khyěthyá ahyeca̤. Èthǐ myáhtye lǔ rò a thè́isě lò̌plǐ cò́ lǔlé̤. 36 Kayǎ dố a myáhtye Jesǔ zasǐmé̤ ka̤khyě khǐné me̤bè lǔ yětôprè̤ ná ané̤ rò a me̤kryá꤮ phútěnuô, a dônyǎplǒ pé̤ ǔ. 37 Tè̤me̤htuô̌ané̤ phúnuôrò, lò̌꤮ kayǎ dố a o tavǐtava̤ bí Gerasene ké̤ htû̌ nuôtahe thè́isě talwósû́lû̌ akhu-akhyě èthǐ kwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki htecuố taphǎkyǎ ná èthǐ bínuô. Rò Jesǔ htecuốhtyanuô̌ dố thòklyěkǔ rò a hteka̤kyǎ dố Galilea ké̤.
38 Kayǎphè̌ dố khǐné htecuốkyǎ htuô̌hò́ dố lǔkǔ yětôprè̤nuô a kwǐthè́zò̤ Jesǔ, “È́krwǒcuố pé̤kuô̌ré̤ vǎ,” manárò Jesǔ cṳ̌ lǔ to, rò a hé ka̤khyěsû lǔ, 39 “Cò́marya me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ kryá tè̤adu-azǎ̤ dố nè̤gně phútěnuô, ka̤ dố nè̤hi nuô rò ka̤hésoluô̌ pé̤ kuô̌ ǔruô tahe ní꤮.” Rò kayǎphè̌ yětôprè̤ kanuô̌ dố vǐ̤kǔ rò Jesǔ me̤ pé̤ kryá lǔ phútěnuô, a cuốlě dyásoluô̌ pé̤ lò̌plǐ ǔ.
Jairus Aphúprè̤mò Ná Prè̤mò Dố A Tôbè Jesǔ Aca̤ Tôprè̤
(Matteo 9:18-26, Marko 5:21-43)
40 Bí Jesǔ ka̤khyě khyěthyá dố htyěòdu bè́rè̤̌ tôkyě akhè̌nuô, kayǎ bè́mṳyě yǒ opò̤́myásû̌ lò̌plǐ hò́ lǔ akhu-akhyě, èthǐ è́mo̤sû lǔ. 41 Htuô̌rò tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́du dố amwi̤ ná Jairus hé yětôprè̤ hyǎtuố̤ dố Jesǔ o rò a hyǎ dángṳ̂lya̤ dố lǔ khǎduôshyé, rò a kwǐthè́zò̤ Jesǔ ná a ki krwǒka̤kuô̌ dố lǔhi. 42 Me̤těhérò a phúprè̤mò oprè́ tôprè̤꤮ tuô̌ rò atè̤ na ohò́ shyényě̤na yětôprè̤ kíré̤ thyětalí lǎhò́ akhu-akhyě, a cuố è́ka̤ Jesǔ dố ahi prè́.
Bí Jesǔ krwǒka̤kuô̌ lǔ dố klyálo̤ akhè̌, kayǎ krwǒ tadwítashya pluphèbílò̌ è dǐkhódǐnyě cò́. 43 Prè̤mò dố a khyábè tè̤sè̌thwitǎ̤ dố anyě̤ cò́hò́ shyényě̤na nuô a o tôprè̤. Manárò ǔ zasǐmé̤bè́ pé̤ lǔnuô, a o tôprè̤꤮ to.* 44 A hyǎnuô̌ dố kayǎ oró̤oè́ klè̌ rò a krwǒcuốkuô̌ dố Jesǔ khyěkhu, rò a hyǎ tôbè Jesǔ ca̤kyǎkhǎmí̤, rò a tè̤sè̌thwitǎ̤ yěnuô a okuố tôphuố okuốkyǎ cò́.
45 Jesǔ sudyǎ ǔ, “Ǔpě tôbè vǎ pě?”
Ǔ othuôtakrû́ lò̌plǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ rò Petru hésû lǔ, “Thárá, ǔ hyǎdwítashya lò̌ nyǎ nè̤ nuô̌.”
46 Manárò Jesǔ hésû, “Kayǎ hyǎtôbèkhò nyǎdû vǎ tôprè̤, me̤těhérò vǎ tè̤pro̤tè̤prya̤ htecuốkyǎ dố vǎlo̤ nuô vǎ thè́gně.”
47 Yětôphuốrò prè̤mò yětôprè̤ thè́gněhò́ ná a o tadwǒuốbí cyá̤ pǎ to akhè̌nuô, a hyǎdángṳ̂lya̤ tanyǎ̤tadètǎ̤ dố Jesǔ nyěhyǎ. A cuốhyǎtôbè tuố̤ Jesǔ me̤těnuô, a hésoluô̌ pé̤lò̌ ǔ dố kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ a mèthènyě, htuô̌to a hésoluô̌ní̤ pé̤ pó̤ ǔ ná a tôbèhtuô̌ lǔ rò atè̤sè̌ sǐmé̤ tôphuố sǐmé̤ cò́. 48 Rò Jesǔ hé lǔ, “Phúmò꤮, nè̤ tè̤zṳ̂́ yěnuô, a zasǐmé̤ kyǎhò́ nè̤ tè̤sè̌hò́, ka̤mo̤mo̤ ka̤ryáryá dûní꤮.”
49 Bí Jesǔ hébèpǎprè́ akhè̌nuô, kayǎ tôprè̤ o dố Jairus dố a htwǒ tè̤cò́bè̌hǒ khuklò́ yětôprè̤ ahi hyǎ, rò a hyǎhéso pé̤ Jairus, “Nè̤phúmò thyěhò́, me̤dídyǎ pǎ tǎ Thárá tǎmé̤.”
50 Jesǔ ní̤huô̌ tè̤yě rò a hé Jairus, “Bèzò̤ tǎmé̤, tarú zṳ̂́e vǎ nuô ní꤮, nè̤phúmò ki ryá ka̤khyě khyěthyá dû pǎ.”
51 Bí a cuốtuố̤ dố hi akhè̌nuô, a dyénuô̌ ǔ dố hidò́kǔ tôprè̤꤮ to, a è́nuô̌ní̤ tû́prè́ Petru, Giovanni, Jakomo ná pacè̤̌muố̤ yětôprè̤ amuố̤aphè̌ prè́. 52 Kayǎ o bínuô tahe nguố̤hè ní̤dyélò̌ pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤. Manárò Jesǔ hé èthǐ, “Nguố̤ lahyǎ tǎmé̤. Pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤nuô, a thyě má̤to, a omyění̤ sǒtapa̤ prè́!”
53 Èthǐ thè́gně lahyǎ ná pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤nuô a thyěhò́ akhu-akhyě, èthǐ nyě̤kruô̌ lò̌plǐ lǔ. 54 Manárò Jesǔ pṳ̂́ pacè̤̌muố̤phú yětôprè̤ atakhu rò a hé lǔ, “Phúmò꤮ ihtò mò̌꤮!” 55 A thè́htwǒprè̤ ka̤kanuô̌ khyěthyá rò a ihtò tôphuố ihtò cò́. Rò Jesǔ hé èthǐ ná dyée pé̤ lǔ sèe tôcôcô nuô. 56 Amuố̤aphè̌ khyéthukhyéthè́ lò̌plǐ cò́, manárò Jesǔ mekyǎ èthǐ ngó̤ ná vǎ me̤ phúyě nuô cuố héso pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.
8:10 8:10 Isaia 6:9-10 * 8:43 8:43 Liphá mú꤮ nukhè̌ tahehenuô, a rǎnuô̌tố̤ ní̤, “Thyáphú atè̤sè̌ ki lamé̤ agněnuô, a è́za tè̤khuthárá rò tǎ̤tè̤ dố a o ná lǔ tahenuô a lò̌ cò́hò́.”