31
Yãkóꞌbõ ꞌbã apájó Lábãnĩ sĩ rá rĩ
1 Yãkóꞌbõ are ị́jọ́ anzị Lábãnĩ drị̂ ꞌbã kí unujó ĩꞌbã kí jọjó la, “Yãkóꞌbõ ꞌdụ ãko ãmã átẹ́pị drị̂ kí pírí ãzíla ịsụ́ dó sĩ málĩ ĩꞌdidrị̂ kí angájó ãko ãmã átẹ́pị drị́ kí agá rĩ rá.”
2 Ndre vâ Lábãnĩ lẽ ꞌi cécé ándrá ídu rĩ áni ku rĩ gá rá.
3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá Úpí jọ Yãkóꞌbõ ní, “Ígõ vúlé ãngũ mí átẹ́pị drị̂ gá, kãká mídrị̂ ꞌbarụ̂lé ãzíla ma adru mí be cí.”
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ ị̃drị̃ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị Léyã ꞌbaní Rãkẹ́lị̃ be amụ́jó ĩꞌdi drị̃ tẽjó ãngũ kãbĩlõ ꞌbã kí adrujó rĩ gá.
5 Jọ ĩꞌbaní, “Ándre úꞌdîꞌda ĩmĩ átẹ́pị lẽ ma cécé ándrá ídu rĩ áni ku, wó Ãdróŋá mâ átẹ́pị drị̂ Ĩꞌdi má be cí.
6 Ĩmi ị̃rị̃trá ị̃nị̃ ánga ãzị́ ĩmĩ átẹ́pị ní ásị́ pírí sĩ rĩ gá rá.
7 Ĩꞌdiní táni áma ũnzã agá ũyá mádrị̂ kí sĩ pâlé mụdrị́ rá tí, wó Ãdróŋá fẽ idé ma ũnzí ku.
8 Lábãnĩ drĩ táni jọ la, ‘Ị̃ndrị́ ru uꞌbélépi lúbékẽ rĩ kí adru mâ ũyá ru,’ ị̃ndrị́ kí mvaka kí tị lúbékẽ rú. Drĩ táni jọ la, ‘Ị̃ndrị́ kpĩcíkpĩcí rĩ kí adru mâ ũyá ru,’ ị̃ndrị́ kí pírí mvaka tị kpĩcíkpĩcí ru.
9 Ãdróŋá aꞌdụ́ ị̃ndrị́ kí pírí ĩmĩ átẹ́pị rụ̂lé rá ãzíla fẽ dó kí mánî.
10 “Sáwã ĩꞌbaní ĩlũwãjó rĩ gá urobí ũbĩ ma ándre ala gá ị̃ndrọgọ kí ĩlũwãlépi rĩ kí kpĩcíkpĩcí ru ãzíla uꞌbé kí ru lúbékẽ rú.
11 Mãlãyíkã Ãdróŋá drị̂ jọ mání urobí agá ꞌdãá, ‘Yãkóꞌbõ!’ Má ãꞌị̃, ‘Ma cí.’
12 ‘Índre ị̃ndrọgọ ị̃ndrị́ kí ĩlũwãlépi rĩ kí kpĩcíkpĩcí ru ãzíla lúbékẽ rú. Áfẽ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã idé kí ru íni la ãꞌdusĩku ándre ị́jọ́ Lábãnĩ ꞌbã idélé mí rụ́ ꞌdĩ kí rá.
13 Ma Ãdróŋá ándrá míní ru iꞌdalépi Bẹ̃tẹ́lị̃ gá, míní sĩ ãdu ũsũjó írã míní ịꞌdịlé rĩ drị̃ gá ãzíla míní sĩ ũyõ najó ĩꞌdiní rĩ ꞌi. Mí itú dó sĩ mi bábá sĩ gõjó ãngũ ándrá ími tịjó rĩ gâlé.’ ”
14 Rãkẹ́lị̃ umvi kí Léyã be Yãkóꞌbõ ní, “Ãko ãzí acelépi ãmã átẹ́pị drị́ gá ꞌdâ ãmaní ãwítã rú la ꞌdáyụ.
15 Ĩꞌdi ãma ndre ãmị́yọ́ŋá ru. Ụzị ãma rá ãzíla iza séndẽ fẽlé ãma agá ĩꞌdiní rĩ kí pírí rá.
16 Málĩ Ãdróŋá ꞌbã aꞌdụ́lé ãmã átẹ́pị drị̂lé ꞌdĩ kí pírí ãma ãni anzị ãmadrị̂ kí abe. Mí idé ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé míní rĩ ꞌi.”
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ itú ru, ũꞌbã anzị kí ũkúka abe ngãmíyã kí drị̃ gá.
18 Dro dó sĩ ĩꞌdi ꞌbã ãnãkpá kí ãko pírí ĩꞌdi ꞌbã ịsụ́lé Pãdãnĩ Ãrámũ gá rĩ kí abe ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá trũ mụjó átẹ́pị̃ Ĩsákã rụ́ ãngũ Kãnánĩ drị̂ gá.
19 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé ru Lábãnĩ ꞌbã vúlé gá ịsụ́ ꞌdĩ sĩ mụ ĩꞌdi ꞌbã kãbĩlõ kí ꞌbíko lịlẹ́, wó ị̃zẹ́pị̃ Rãkẹ́lị̃ ụ̃gụ̃ ĩꞌdi ꞌbã ãdroŋa ĩnzõ rú jó agá rĩ kí ĩndĩ.
20 Yãkóꞌbõ ulé Lábãnĩ Ãrãménĩyã rú rĩ, apá dó sĩ ĩꞌdiní vúlé gá azịŋá kóru.
21 Aꞌdụ́ ãko ĩꞌdidrị̂ kí pírí trũ apájó gbõŋáŋá ru. Za ị̃yị́ Ũfũrátĩ ꞌi ãzíla ja dó sĩ drị̃ mụlé Gị̃lẹ́dị̃ gâlé ru.
Lábãnĩ ꞌbã Yãkóꞌbõ vú drojó rĩ
22 Lábãnĩ are Yãkóꞌbõ apá rá rĩ ụ́ꞌdụ́ na vúlé gá.
23 ꞌDụ dó sĩ ãgọbị ĩꞌdidrị̂ kí ĩndĩ sĩ Yãkóꞌbõ vú drojó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ kpere ĩꞌdiní ĩꞌdi arụ́ agá ãngũ ꞌbé ꞌa rú Gị̃lẹ́dị̃ gá.
24 Wó Ãdróŋá amụ́ ru iꞌdalé Lábãnĩ Ãrãménĩyã rú rĩ ní urobí agâ sĩ ị́nị́ ꞌdã sĩ, jọ ĩꞌdiní, “Lẽ mí adru mịfị́ trũ íjọ Yãkóꞌbõ ní ị́jọ́ ãzí múké jõ ku ũnzí la ku.”
25 Yãkóꞌbõ sõ hémã ĩꞌdidrị̂ ãngũ ꞌbé ꞌa rú Gị̃lẹ́dị̃ gá ãzíla Lábãnĩ ãsõ vâ hémã ĩꞌbadrị́ kãká ĩꞌdidrị̂ abe rĩ kí ꞌdãá ĩndĩ.
26 Lábãnĩ jọ Yãkóꞌbõ ní, “Mí ulé dó ma ãzíla mí aꞌdụ́ mâ izonzị kí bãdã-tị́ áni la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?
27 Mí ulé ma sĩ apájó mání ũní ãꞌdu sĩ yã? Ídrĩ ájẹ́ mání lũ la rá la, ma ájẹ́ ími tị ãpẽ ãyĩkõ sĩ úngó tuŋá ụ̃ꞌdị́ sĩ, árị́ sĩ ãzíla kõyõ trũ rĩ sĩ.
28 Ífẽ vâ mání sáwã azịjó mâ ị̃zẹ́pịka ãzíla mâ ngọ́pịka kí abe ku. ꞌDã ị́jọ́ ãzí ífí kóru la.
29 Áma ũkpó cí sĩ ími idéjó ũnzí, wó Ãdróŋá mí átẹ́pị drị̂ iꞌda ru mání ị́nị́ ájẹ rĩ sĩ jọ, ‘Lẽ mí adru mịfị́ trũ íjọ Yãkóꞌbõ ní ị́jọ́ ãzí múké jõ ku ũnzí la ku.’
30 Ánị̃ rá mi apá íni la ílẽ ásị́ pírí sĩ calé ĩmi drị́ko gâlé rá, wó mí ụ̃gụ̃ dó mâ ꞌbawụga jó agá ꞌdãá rĩ kí ĩndĩ la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?”
31 Yãkóꞌbõ umvi ĩꞌdiní, “Má idé ụ̃rị̃ sĩ, ãꞌdusĩku má ũrã mí icó mî ị̃zẹ́pịka kí ꞌdụlé mádrị́ ꞌdâ rá.
32 Wó ídrĩ ịsụ́ la mî ꞌbawụga kí ꞌbá ãzí ꞌdâ la drị́ cí yã áni ála ꞌbá la ꞌdã ꞌdị rá, kãká ãmadrị́ mí be ꞌdĩ kí dó adru ãmã sãdínĩ, mí undré drĩ ãko mídrị̂ kí mádrị̂ kí agá ꞌdâ ãzíla mí uya mídrị̂ kí ꞌdụlé.” Yãkóꞌbõ nị̃ Rãkẹ́lị̃ ụ̃gụ̃ Lábãnĩ ꞌbã ꞌbawụga jó agá rĩ kí nĩ rĩ gá ku.
33 Lábãnĩ mụ hémã Yãkóꞌbõ drị̂ kí ꞌa undrê trũ, fi Léyã drị̂ agá ãzíla ũkú ị̃rị̃ ãtiꞌbo rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agá wó ịsụ́ ĩꞌdi ꞌbã ꞌbawụga kí ku. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá fi dó Rãkẹ́lị̃ drị́ hémã agá.
34 Rãkẹ́lị̃ aꞌdụ́ ꞌbawụga jó agá rĩ kí, ꞌbã kí íníríkó rijó ngãmíyã drị̃ gá jũrúwã rú rĩ agá, rĩ dó kí drị̃ gá cí. Lábãnĩ undré ãngũ hémã agá ꞌdãá pírí ịsụ́ dó ãko ꞌdĩ kí ku.
35 Rãkẹ́lị̃ jọ átẹ́pị̃ ní, “Mí idé mání ũmbã sĩ ku má átẹ́pị, má icó pá tulé ụrụgá ími drị̃lẹ́ gá ku ãꞌdusĩku ándre ĩmbá.” Lábãnĩ ndrụ̃ dó ꞌbawụga jó agá rĩ kí tí ịsụ́ dó kí ku.
36 Yãkóꞌbõ ásị́ iza dó ru rá zị dó Lábãnĩ ũmbã rú, “Ị́jọ́ ũnzí mání izalé mí rụ́ míní sĩ ãma vú adrojó rĩ ãꞌdu?
37 Índrụ̃ dó úꞌdîꞌda ãko mádrị̂ kí ꞌa pírí ãko míní ịsụ́lé mî ní la rú rĩ dó ãꞌdu? Íꞌbã ĩꞌdi ãmvé ꞌdâ sãdínĩ mádrị̂ ꞌbã ndre kî sĩ cé ꞌbá mídrị̂ kí abe. ꞌBã lị kí sĩ ị́jọ́ ãma drĩdríŋĩ gá mí be ãꞌdi múké la nĩ yã rĩ ꞌi.
38 “Ári uꞌálé mí be ílí kãlị́ ị̃rị̃; ãnãkpá mídrị̂ ĩcẽ kí tịŋá gá ku, wó ána vâ mî kãbĩlogo kí ku.
39 Ụ̃bọ̃gụ̃ ci jõ mî kãbĩlõ yã áni, ma ũfẽ la ma ꞌi. Má agụ vâ iꞌdalé la míní sĩ jọjó la ꞌdã ị́jọ́ mâni ku la ku. Ãko mí ãni ụ̃gụ̃lé ị́nị́ sĩ jõku ị̃tụ́ sĩ rĩ kí, ífẽ ándrá má ũfẽ kí ma ꞌi.
40 Ári velé ị̃tụ́kã gá ãzíla ị̃gbẹ̃ ri áma fụlé ị́nị́ sĩ ụ́ꞌdụ́ kóŋâ kóru.
41 Idé ru ꞌdĩ áni ílí kãlị́ ị̃rị̃ mání sĩ uꞌájó mí be ꞌdĩ kí agá ꞌdâ. Ánga ãzị́ ílí mụdrị́ drị̃ sụ sĩ mî ị̃zẹ́pịka ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ĩgbãjó, ílí ázíyá sĩ ãnãkpá kí ịsụ́jó ãzíla mí uja áma ũfẽŋá pâlé mụdrị́.
42 Wó Ãdróŋá má áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ãzíla má átẹ́pị Ĩsákã drị̂ drị̃ tá adru agá má be ku la, mí tá áma tị ãpẽ agá drị́drị́ ru. Wó Ãdróŋá ndre ãzị́ mání ngalé rĩ rá, ãzíla ị́nị́ ájẹ rĩ sĩ lị ị́jọ́ ãma drĩdríŋĩ gá mí be.”
43 Lábãnĩ umvi Yãkóꞌbõ ní, “Ũkú ꞌdĩ kí mâ ị̃zẹ́pịka kî; anzị ĩꞌbadrị́ ꞌdĩ kí má ãni, ãnãkpá ꞌdĩ kí má ãni ãzíla mí icó kî trũ mụlé rá. Ị́jọ́ mgbã sĩ ãko pírí míní ndrelé ꞌdĩ kí má ãni. Ma icó ị́jọ́ ũnzí idélé mâ ị̃zẹ́pịka kí ụrụꞌbá gá mâ ngọ́pịka kí abe íngoní ru?
44 Ma bábá tị icíjó mí be. Ãtra írã ãma igájó tị icíma ãmadrị́ ꞌdĩ agá.”
45 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ aꞌdụ́ írã ịꞌdị ĩꞌdi ụrụgá pịrị-pịrị sãdínĩ ru.
46 Jọ ãgọbị ĩꞌdidrị́ ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩtra írã ãzí kî.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi ũꞌbã kí ngúlú ru ãngũ ãlu gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá na kí dó íná írã drõlé ngúlú ru ꞌdĩ kí andre gá ꞌdãá.
47 Lábãnĩ ꞌda dó rụ́ la Yégã Sãhãdụ́tã ꞌi, Yãkóꞌbõ ꞌda rụ́ la Gãlị́dị̃ ꞌi.
48 Lábãnĩ jọ Yãkóꞌbõ ní, “Írã drõlé ꞌdĩ kí sĩ ãma igájó.” Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ ãngũ ꞌdã rụ́ ꞌdajó Gãlị́dị̃ ꞌi ꞌdĩ.
49 Lábãnĩ jọ vâ, “Úpí ꞌbã andré ãngũ ãmaní ãma iré agá ꞌdĩ gá ꞌdâ.” Cọtị úꞌda vâ ãngũ ꞌdã rụ́ Mị̃sị́pã ꞌi.
50 Lábãnĩ mụ vâ ị́jọ́ jọŋâ trũ drị̃ gá jọ, “Ídrĩ mâ ị̃zẹ́pịka kí ĩcãndĩ rá, ídrĩ vâ ũkú ãzí ndú la kí aꞌdụ́ ádrĩ táni ị́jọ́ nị̃ drị̃ la gá ku tí, lẽ ínị̃ rá Ãdróŋá la ãma andré ꞌdĩ.”
51 Lábãnĩ jọ vâ Yãkóꞌbõ ní, “Írã mání drõlé ãzíla írã mání iꞌdịlé ãma drĩdríŋĩ gá mí be ꞌdĩ kí sãdínĩ ru.
52 Írã drõlé ãzíla ịꞌdịlé ꞌdĩ kí pírí sãdínĩ. Má icó alịlé írã drõlé ꞌdĩ drị̃ gâsĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó mí be ku, lẽ mí alị vâ ĩꞌdi drị̃ gâsĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó má be ku.
53 Ãdróŋá Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ãzíla Nãhọ́rị̃ drị̂ ãzíla Ãdróŋá ĩꞌbã átẹ́pị drị̂ la ị́jọ́ awa ãma drĩdríŋĩ gá nĩ.”
Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ na dó ũyõ Ãdróŋá átẹ́pị Ĩsákã drị̂ ꞌbã rụ́ sĩ, sĩ ị́jọ́ azịlé rĩ kí tãmbajó.
54 Lị ãnãkpá, idé dô sĩ ĩꞌdi ídétáŋá ru ꞌbé sị́ gá ꞌdãá. Umve kãká ĩꞌdidrị̂ kí ínâ nalé. Kí mụ ínâ nalé ꞌbo, ko kí dó sĩ ụ́ꞌdụ́ ꞌbé sị́ gá ꞌdãá ũgũgõ.
55 Ụ̃ꞌbụ́tị ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị̂ sĩ Lábãnĩ azị dó ĩꞌdi ꞌbã ngọ́pịka ꞌbaní ị̃zẹ́pịka abe ãzíla wi dó ĩꞌbaní sụ̃sụ́. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá gõ dó vúlé ĩꞌdidrị́ko gâlé.